Ze Země (znovu) na Měsíc

/ 29.12.2022 /

Málokdo si uvědomuje, že jsme právě prožili historickou událost. Podobně, jako tomu bylo na konci šedesátých let při projektu Apollo, je nyní zlomovým okamžikem právě proběhlá mise Artemis. Tehdy se lidé vzepjali a vyslali první astronauty na Měsíc. Tehdy šlo především o to přežít, ale nyní jde o víc. Jde o to, naučit se ve vesmíru pracovat. Dnem „D“ byl 16. listopad 2022, kdy se k životu probudila obří nosná raketa SLS, raketa s historicky největším tahem motorů, ale především mnohem modernější, než byl kdysi legendární Saturn V. Start rakety SLS však nebyl zdaleka bez problému a než zamířila do vesmíru, proběhlo 26 odkladů…

V době, kdy probíhala tato přednáška, to bylo přesně 50 let, co se poslední lidé, kteří se prošli po Měsíci, vraceli zpět domů na Zemi. Tehdy se zdál Měsíc na dosah a po zkonstruování raketoplánů a zřízení kyvadlové přepravy Země – vesmír a zkonstruování nové kosmické lodě se předpokládalo už v 90. letech vybudování trvalé základny lidí na Měsíci! Krásná vize, jenže se nikdy nerealizovala. Hlavní hybatel projektu Apollo – prestižní soutěž velmocí se totiž vytratil…

Kosmonautika nás učí ekologii. Technologie využívané dnes na ISS umožňují recyklaci v široké míře a na Měsíci, kde bude potřeba šetřit prakticky úplně se vším, to bude ještě mnohem naléhavější. A nyní si představte, jak by to asi vypadalo, kdyby se nám podařilo tyto nové technologie uplatnit nejen ve vesmíru, ale v široké míře i na celé naší planetě. Jak by to asi změnilo náš vztah k Zemi a kolik bychom díky těmto novým kosmickým technologiím mohli ušetřit! A tak pod vlivem této myšlenky vyhlásil americký prezident George Bush mladší v roce 2004 nový program letů na Měsíc – Constellation, při které měla být vybudována i měsíční základna s půlročním střídáním posádky, podobně jako na ISS. Plánovalo se, že nosiči by se měly stát rakety Ares, nákladní i pro lidskou posádku, které měly vycházet především ze součástkové základny raketoplánů. Avšak během dalších roků muselo být navrženo dalších šest modifikací, až vznikla prakticky úplně nová raketa, která měla s tou původní jen málo společného… Nakonec byl v roce 2010 prezidentem Barackem Obamou celý tento program zrušen a zůstala jen samotná kosmická loď Orion, která se měla používat k pilotovaným letům k asteroidům. NASA pak začala od roku 2011 pracovat na úplně nové nosné raketě SLS, která však také obsahuje spoustu součástí využívaných dříve na raketoplánech, jen se už nyní nepočítá s jejich návratem. Byla také opuštěna původní myšlenka trvale obydlené měsíční základny a na místo ní byla navržena trvale osídlená kosmická stanice Gateway v blízkosti Měsíce, odkud by lidé sestupovali na Měsíc v opakovaně použitelném lunárním modulu zhruba jednou za rok, vždy na omezenou dobu. Avšak ani současná raketa SLS, která nedávno vynesla misi Artemis 1, není konečnou verzí. Časem poroste a její nosnost se bude zvětšovat, až nakonec by měla být schopná dostat lidi nejen na Měsíc, ale dokonce i k Marsu, možná už v následující dekádě. To je ovšem zatím velmi vzdálená budoucnost. Nejbližší plány jsou však následující: Mise Artemis 1, která úspěšně obletěla Měsíc, byla bezpilotní, avšak už v roce 2024 se počítá při misi Artemis 2 s obletem Měsíce se čtyřmi astronauty a při misi Artemis 3 zřejmě v roce 2026 by se po více než půlstoletí mohli dva lidé opět projít po povrchu našeho kosmického souseda. Kosmická loď Orion, kterou nese SLS na špici, je pro nás zajímavá především tím, že celý servisní modul dodala Evropská kosmická agentura (ESA). Ještě nikdy v historii nebyl Evropě svěřen tak veliký podíl na kosmické lodi, prakticky 50%! Proto by také Evropané měli mít pro své astronauty zajištěné i letenky v misích Artemis 4, 7 a 10. Pravděpodobně se tedy dočkáme evropského astronauta i na lunárním povrchu.

Díky mezinárodní spolupráci (USA, Evropa, Japonsko, Kanada…), je projekt Artemis zřejmě mnohem dlouhodobější a životaschopnější, než byl kdysi projekt Apollo. Navíc do hry vstupují i další hráči, například Elon Musk se společností SpaceX a kosmickou lodí Starship, která možná v budoucnu nahradí i samotnou obří raketu SLS. Budoucnost je prostě otevřená pro všechny kdo se umí uplatnit.

Předvánoční přednáška Ing. Tomáše Přibyla

Ing. Tomáš Přibyl je mistr v hledání souvislostí a zajímavostí ze zákulisí a rovněž úplnou chodící encyklopedií kosmonautiky. Kořením jsou jeho osobní zkušenosti, letos na podzim například navštívil Kennedyho vesmírné středisko na Floridě hned dvakrát, aby spatřil start rakety SLS. Nakonec se mu to s velikým štěstím povedlo a tak se stal očitým svědkem tohoto historického okamžiku světové kosmonautiky. Gratulujeme mu a moc děkujeme za jeho skvělou přednášku, která byla nejen strhující přehlídkou faktů, ale i osobních postřehů.

Ing. Tomáš Přibyl na hvězdárně ve Ždánicích.