Ze Ždánic až k Měsíci…

/ 23.10.2019 /

Letos o prázdninách jsme si připomněli půlstoletí od přistání prvních lidí na Měsíci. Na ždánické hvězdárně bylo proto v červenci uspořádáno celotýdenní večerní astrostetkávání „VE ZNAMENÍ MĚSÍCE“. A dále, 10. října, proběhl workshop a přednáška věnovaná raketové technice a kosmonautice. Obě tyto podzimní akce se těšily zaslouženému velkému zájmu.

Raketová výzva

Nejprve, v 15:00 hodin, měli návštěvníci hvězdárny možnost sestavit si a rovněž vypustit svoji vlastní vodní raketu. Tato akce se nazývala „RAKETOVÁ VÝZVA“, byla určena především malým, ale i velkým nadšencům kosmonautiky. Zasvěcenými průvodci nám byli „raketoví konstruktéři“ Mgr. Petr Hrůza, Aleš Dostál a Ing. Pavel Valenta, kterým patří veliké poděkování nejen za jejich nezištnou organizaci celé akce, ale také za poskytnutí materiálu a zapůjčení různých přípravků i odpalovacích zařízení nutných ke stavbě a vypouštění raket. Tělo rakety tvořila dvoulitrová PET láhev od Kofoly. Po krátké teoretické přípravě si zájemci sami vyrobili stabilizátory, které si připevnili na své rakety. Vršek rakety byl pak osazen aerodynamickým vrchlíkem vytisknutým na 3D tiskárně. Rakety si následně jejich stavitelé naplnili „vodním palivem“ (měsíční rakety Saturn 5 konec konců také létaly na směs vodíku a kyslíku) a vypustili je z improvizovaného „kosmodromu“ nedaleko hvězdárny. Kosmické lety jsou nejen na hranici současných technologických možností naší civilizace, ale i schopností našich návštěvníků, takže ne všechny pokusy o dosažení maximální výšky dopadly úspěšně. Nerovně upevněný vrchlík, nebo odtržení stabilizátoru během přetížení v okamžiku startu znamenal nezdar a namísto letu po ladné balistické křivce nasměroval raketu na plochou dráhu letu.

K všeobecnému veselí se však většina startů povedla. Prakticky všechny rakety se také nakonec vrátily na planetu Zemi a tak si návštěvníci z této akce odnesli, kromě dobré nálady a hezkých vzpomínek, na památku také svoji vlastní raketu. Jak se létalo ze Ždánic až do nebe si můžete připomenout krátkým videem.

Cesta na Měsíc

Na Raketovou výzvu navázala v 18:00 hodin přednáška našeho předního publicisty a popularizátora kosmonautiky Ing. Tomáše Přibyla, která nesla název „CESTA NA MĚSÍC“. Program Apollo předběhl svoji dobu o desítky let. Spojené státy za dosažením přistání lidí na Měsíci zmobilizovaly ohromné lidské, ekonomické i technické prostředky a v polovině 60. let nasměrovaly do lunárního programu neuvěřitelná 4 % HDP! Návštěvníci se v přednášce Tomáše Přibyla dozvěděli spoustu zajímavostí, které nikde na internetu nenajdete a které umí Tomáš Přibyl propojit do nečekaných souvislostí. Například, že astronaut s českými kořeny Jim Lowell byl velikým přítelem Neila Armstronga a že nescházelo mnoho, aby letěl na Měsíc v Apollu 11 po Armstrongově boku. Jenže Armstrong si Lowella velmi vážil a nakonec si vybral Edwina Aldrina, protože byl názoru, že Lowell si zaslouží vystoupit na měsíční povrch jako velitel kosmické lodi. A tak se stal Lowell velitelem Apolla 13. A jak tato nešťastná mise se šťastným koncem dopadla je již všeobecně známo. Nikdy se po povrchu Měsíce neprošel. Nebo, že velitelem měsíční mise Apollo 17 se mohl stát Mike Collins, třetí člen Apolla 11, který zůstal během historického letu ve velitelském modulu na oběžné dráze Měsíce. Jenže ten to odmítl a tím pádem byl nakonec do dnešních dnů posledním mužem, který zanechal svoji šlépěj v měsíčním regolitu astronaut, rovněž s československými předky, Eugen Czernan.

Bylo toho mnoho, co nám Tomáš Přibyl povídal nejen o samotných posádkách, ale také o obří měsíční raketě Saturn 5 i o kosmické lodi Apollo. Jak se program Apollo formoval a jaké výzvy čekaly na konstruktéry techniky schopné dopravit člověka na Měsíc. Byly to neskutečně zajímavé věci, mnohdy ze zákulisí, které má Tomáš Přibyl tak říkajíc z první ruky, protože se s mnoha astronauty a s lidmi, kteří se točí okolo kosmického výzkumu zná osobně a přátelí se s nimi. Jedno je jisté. Přistáním člověka na Měsíci se svět změnil, už nikdy nebude stejný jako dříve a ozvěny této události cítíme dodnes.

Stavba raket.