Týden vědy a techniky AVČR poprvé ve Ždánicích

/ 01.12.2019 /

Během druhého listopadového týdne proběhl v celé naší republice Týden vědy a techniky, jejímž garantem byla Akademie věd ČR. Historicky poprvé se k tomuto vědeckému festivalu připojila též hvězdárna ve Ždánicích, kde se pořádalo celkem osm akcí. Jednalo se o přednášky i pozorování, na kterých si přišli na své malí i velcí zájemci o královnu věd astronomii. Pro vzácnou příležitost pozorování přechodu planety Merkur přes sluneční kotouč byl připraven zbrusu nový sluneční dalekohled. Návštěvníci měli možnost seznámit se s problematikou světelného znečištění a prohlédnout si spektroskopem lampy v okolí hvězdárny, zasoutěžit si na téma „Podzimní souhvězdí“, nebo se zúčastnit pozorování Slunce a večerní hvězdné oblohy. Pro případ nepříznivého počasí byly připraveny pořady v planetáriu. Zlatým hřebem Týdne vědy a techniky 2019 ve Ždánicích se stala přednáška „TMA JAKO OHROŽENÝ DRUH“, která proběhla v úterý 12. listopadu. Velice si vážíme toho, že pozvání na naši hvězdárnu přijal Pavel Suchan, předseda Odborné skupiny pro tmavou oblohu České astronomické společnosti, místopředseda České astronomické společnosti, pracovník Astronomického ústavu AVČR a dlouholetý vynikající popularizátor astronomie. 

Krteček, který létal na oběžné dráze kolem Země a Pavel Suchan na ždánické hvězdárně.

Zamyslete se, kdy jste naposledy viděli opravdu tmavou noční oblohu. Díky současnému jasu noční oblohy postupně ztrácíme schopnost sledovat slabší objekty na nebi. Lidstvo se dobrovolně ochuzuje o úžasnou podívanou na vesmírné objekty. Zejména z měst již prakticky nemáme šanci hezky uvidět mlhavé obláčky hvězdokup, mlhovin, galaxií, komet…, které jsou na tmavším pozadí opravdu krásné. Copak astronomové, ti mohou ještě stále odjet do tmavších lokalit, vzdálených klidně i stovky, nebo tisíce kilometrů, ale příroda sama ne. Rostliny a živočichové, kteří potřebují pro svůj život noční tmu, hynou.
Proč mluví o problému světelného smogu právě astronomové, když se týká rovněž ekologů a zdravotníků? Protože jej umí dobře měřit. Mohou jednoznačně dokázat, že velký zdroj světelného smogu, jako například Praha dokáže ovlivnit životní prostředí i 100 km daleko!
Bývala kdysi doba, kdy za symbol blahobytu byl považován například kouřící komín. Kouřící komín totiž znamenal, že se v továrně vyrábí. Dnes se samozřejmě rovněž vyrábí výrobky, avšak komíny kouří podstatně méně. Je to normální a nikoho to nepřekvapuje. Podobné je to i se světelným smogem. Dokážete si dnes vůbec představit velkoměsta s hvězdnatou oblohou? A přitom, pokud bychom svítili rozumně, možné by to bylo a klidně by se to mohlo stát také normou. 
Pavel Suchan nám ve své přednášce ukázal, že jednou z věcí, která lidi v současné době trápí, je oslnění. Může za to nejen nepřiměřená intenzita světelných zdrojů, ale rovněž jejich špatné směrování. Existuje naprosto chybná představa, že když chce člověk něco vidět v protisvětle lamp svítících do očí, musí si na to pořádně posvítit ještě silnějším světlem. Například na zloděje. Ale přitom spousta lidí přesně tímto způsobem uvažuje.
My, lidé, ale také celá příroda potřebuje k životu velký rozdíl mezi světlým dnem a tmavou nocí. Ovšem díky elektrickému osvětlení si můžeme den libovolně prodloužit a dokonce zajistit, aby noc nenastala vůbec. Přitom noční tmu potřebujeme nejen kvůli astronomickému výzkumu, ale především kvůli ochraně ekosystémů, zejména hmyzu, kterého v poslední době dramaticky ubývá. Abychom byli sami zdraví, díky nočnímu světlu trpíme nedostatkem melatoninu působícího proti rakovině. Abychom ušetřili - nesmyslně platíme za elektřinu, kterou vysvítíme vzhůru. A také proto, abychom jako lidé, získali zpět pokoru. Hvězdy na nás mají ohromný psychologický vliv, pokud se na ně ovšem díváme…
V roce 2017 vznikla mezirezortní komise, jejímž členem je i Pavel Suchan, díky které již vláda přijala dvě usnesení, kterými úkolují jednotlivá ministerstva, aby se problematika světelného znečištění začala řešit. Nežádoucího světla však doposud přesto neustále přibývá. Pokud tento trend nezastavíme, jsme zcela jistě poslední generací, která může vidět z naší republiky hvězdy na nebi! A to včetně venkova. Celosvětově stoupá míra světelného smogu až o 6% za rok!!! Pavel Suchan nám ukázal naprosto děsivé mapy světelného znečištění, které ukazují stav v budoucnosti při zachování současného trendu. Již dnes prakticky nikde v Evropě nemáme místo, které by nebylo zasaženo světelným znečištěním.
Občas se v naší republice podaří prosadit šetrný přístup k nočnímu životnímu prostředí. Jedná se například o odstranění světelného smogu z polského skleníku v blízkosti našich hranic. Ale to jsou samozřejmě zatím jen ty nejkřiklavější případy.
Žijeme v praštěné době, kdy musíme vyhlašovat oblasti tmavé oblohy. Co s tím?
Jednoduše, svítit rozumně. Omezit intenzitu světelných zdrojů a jejich důsledné směrování jen tam, kam je potřeba. Důsledně do dolního poloprostoru. V případě nasvětlování památek vymaskovat světlo pouze na požadovanou plochu a později v noci slavností osvětlení vypínat. Billboardy zásadně nasvětlovat z vrchu dolů a vyvarovat se zejména vodorovného svícení, které je k přírodě nejzákeřnější. Technicky dnes není problém měnit také automaticky intenzitu osvětlení během noci. Důležitým parametrem je také barva světla, neboli jeho chromatičnost. Tato se musí v budoucnosti určitě naléhavě řešit, protože intenzivní bílé světlo obsahující výraznou modrou složku je na rozdíl od oranžového doslova jedovaté! Existuje dnes množství klinických studií ukazujících, že bílé světlo s modrou složkou v noci znamená nárůst pravděpodobnosti vzniku rakoviny o 25%. Ale nejen rakovina, světlo s modrou složkou znamená rovněž nárůst diabetu, obezity… Ve dne modré světlo samozřejmě potřebujeme (obloha je přeci modrá), ale v noci ne!!! Nesviťme si v noci mobily a nedívejme se do obrazovek počítačů. Zapněme si na nich červený režim zobrazování. Navíc, namodralé světlo z pouličních LEDkových lamp se také v pozemské atmosféře mnohem lépe rozptyluje a proto několikanásobně více přispívá ke světelnému smogu v přírodě, než dlouhovlnější světlo.
Ždánická hvězdárna má veliké štěstí. Jedná se totiž o jedno z nemnoha míst v naší republice, kde mají její návštěvníci nad hlavou oblohu, doposud relativně málo zasaženou světelným znečištěním. Za bezměsíčné noci si tak mohou v okuláru dalekohledu vychutnat vesmírné klenoty v jejich plné kráse. Je to bohatství, které se nedá koupit. Mohou za to i svítidla, která byla osazena na nově vybudované ulici v blízkosti hvězdárny a které patří k tomu nejlepšímu, co lze v současnosti sehnat. I Pavel Suchan se přiklonil k názoru, že právě toto je příklad, kam by se mohli lidé i odborníci jezdit dívat, jak má vypadat kvalitní a moderní pouliční osvětlení. 
Přednáška Pavla Suchana byla neobyčejně zajímavá. Motivovala návštěvníky dívat se na noční přírodu i hvězdnou oblohu tak trochu jinýma očima.

Návštěvníci přednášky Pavla Suchana postupně zaplnili celý sál planetária.

Součástí přednášky byly rovněž zajímavosti ze světa kosmonautiky. Návštěvníci si mohli vyzkoušet speciální kosmické pero používané na ISS, nebo vzít do ruky originál plyšového krtečka, který společně s astronautem Andrew Feustelem létal ve vesmíru.

Nová ulice jižně od hvězdárny se prozradí jen nažloutlým světlem odraženým od země, lampy nejsou vůbec patrné. Být takové osvětlení v celé naší zemi, ozdobila by se obloha hvězdami i ve městech. V pozadí světla obce Věteřov a vysílače Babí lom.

K pozorování přechodu Merkuru přes Slunce byl připraven nový dvojitý sluneční dalekohled, ale počasí nám bohužel nepřálo.

V planetáriu byl k přechodu Merkuru připraven speciální pořad a návštěvníci spatřili kotouček Merkura před slunečním diskem alespoň v on-line přenosu. Další příležitost uvidět tento vzácný úkaz na vlastní oči budeme mít 13. listopadu 2032.

Mladí hvězdáři na pořadu „Sluníčko, ukaž se maličko!“