Sluneční projekční dalekohled pro ždánickou hvězdárnu

/ 25.05.2020 /

Nejdéle běžícím experimentem ve vědě jako takové, je zakreslování skvrn a fakulových polí ve sluneční fotosféře. Počátky těchto pozorování sahají až do první poloviny 17. století. Díky této, několik set let dlouhé nepřetržité řadě pozorování, je možné vysledovat některé dlouhodobé cykly ve změně aktivity naší nejbližší hvězdy a porozumět tak lépe jejímu chování. Ruční zakreslování fotosféry má význam dokonce i v dnešní době satelitních pozorování, protože tato bohužel nelze plynule navázat na starší klasická pozorování. 

Spolek Hvězdárna Oldřicha Kotíka pořídil pro ždánickou hvězdárnu kvalitní projekční refraktor 100/1200 pro provádění ručních zákresů. Počínaje 1. červnem 2020 bude tento dalekohled sloužit nejen pro systematické dlouhodobé sledování fotosféry, ale také pro naše mladé hvězdáře z astronomických kroužků. Ti se budou moci jednak něco přiučit, ale současně se i jednoduchou formou účastnit opravdové vědy. Navíc, když se vypne hodinový pohon dalekohledu, budou školní výpravy i návštěvníci při veřejných pozorováních Slunce možná překvapeni rychlostí, jakou se díky rotaci Země, posunuje obraz Slunce po stínítku.

Ždánická hvězdárna a planetárium Oldřicha Kotíka se stane jednou z pozorovacích stanic sítě Česlopol (https://www.asu.cas.cz/~sunwatch/cs/clanek/kresby) a o výsledky pozorování má rovněž zájem Royal Observatory of Belgium (https://www.astro.oma.be/en/) v rámci projektu SILSO (http://sidc.be/silso/).

První světlo zažil tento projekční dalekohled 20. května 2020. Slunce bylo v hlubokém minimu beze skvrn, patrná byla pouze vibrace vzduchu a náznak granulace a fakulových polí.

Sluneční projekční dalekohled vykresluje na stínítko obraz Slunce o průměru 250 mm.