Sežere nás čínský kosmický drak?

/ 10.12.2023 /

Ještě v 50. letech 20. století byl čínský průmysl v podstatě montovna jízdních kol. V polovině 60. let začal v Číně vývoj mezikontinentálních raket, nosičů atomových bomb. 24. dubna 1970 odstartovala do vesmíru první družice vysílající píseň „Východ je rudý“. Potom následoval zhruba jeden start za dva roky, ale asi po 15 letech se vývoj urychlil. Čína měla dlouhodobě punc světové kopírky, ale tento narativ již přestává být pravdivý. Čína nechce být věčně druhá…

V Číně je dnes veliký a bohatý soukromý sektor. Tyto firmy sice samozřejmě musí držet politickou linii, ale za to mohou využívat již vybudované kosmodromy a kosmickou infrastrukturu a navíc dostávají od státu štědrou podporu v podobě zakázek. Dnes v Číně existuje šest soukromých firem schopných vlastními nosiči dopravovat náklad na oběžnou dráhu a další desítky soukromých firem své rakety vyvíjí. Palivem budoucnosti je směs kapalného kyslíku a metanu. Tento typ motoru hodlá využívat například i Elon Musk na svých obřích raketách Super Heavy Starship. Je sice velmi obtížné motor zkonstruovat, ale metan má obrovskou výhodu v tom, že má čistý provoz a umožňuje tak snadnou opakovatelnost startu. Čínská soukromá firma LandSpace raketu vybavenou těmito motory již vyrobila a letos s ní jako první na světě úspěšně dosáhla oběžné dráhy. Raketa se jmenuje Zhuque-2 (Rumělkový pták). A to nemluvíme o státním sektoru a plánovaných nových typech raket, včetně vlajkové lodi – obří lunární raketě Changzheng 9 (Dlouhý pochod 9), která má dopravit čínského taikonauta na Měsíc.

Současným celosvětovým hitem jsou megakonstelace telekomunikačních satelitů. Starlink Elona Muska má zatím z plánovaných asi 42 000 satelitů ve vesmíru zhruba jen 5000 a už je výdělečný. Po dokončení se předpokládá zisk Starlinku 30 – 50 miliard dolarů ročně. A podobně jako ostatní velcí hráči ani Čína nezůstává pozadu. Plánuje satelitní síť Guowang (národní síť) obsahující asi 13 000 družic. Existuje i soukromá čínská firma s příznačným názvem G60 Starlink, nebo si dokonce čínská automobilka Geely postavila svou vlastní továrnu na vývoj a výrobu konstelace družic pro navigaci a vysokorychlostní internetové spojení se svými automobily! To je důvod proč Čína potřebuje nový kosmodrom, protože jen tyto konstelace budou vyžadovat řádově stovky startů raket. Čínské kosmodromy jsou ale nyní vesměs vnitrozemské, takže při každém startu se musí z vypouštěcího koridoru evakuovat desítky tisíc až stovky tisíc lidí! Čína proto hodlá vybudovat nový velký kosmodrom 21. století v Džibutsku, který má obsahovat sedm startovacích ramp! Například legendární Bajkonur má jen dvě… A co čínské rakety ponesou? Například raketoplán, jako vícenásobně použitelnou kosmickou loď. Zatím existuje malý technologický demonstrátor, který poprvé startoval v roce 2020. I když se jedná o utajovaný program, lze jeho parametry odvodit například podle fotografií aerodynamického krytu, který byl po startu odhozen nad obydlenou oblastí a jehož obrázky si místní obyvatelé vystavili na sociální sítě. Výsledkem vývoje by pak v budoucnu měl být raketoplán nové generace zvaný Shenlong (Božský drak), případně armádní model Tengyun (Jezdec v oblacích).

Měsíc, náš kosmický soused, má pro lid Asie už od starověku v jejich duši, srdci a mytologii výsadní postavení. Svědčí o tom skutečnost, že z 11 sond, které nyní pracují u Měsíce jich je 8 z Japonska, Jižní Koreje, Indie a samozřejmě Číny. Do konce tohoto desetiletí plánuje navíc Čína vysadit na povrch Měsíce svého taikonauta. A má k tomu dobře nakročeno. První lunární sonda Chang´e 1 letěla k Měsíci v roce 2007. Její dvojče Chang´e 2 měla v roce 2010 již mnohem náročnější program a po návštěvě Měsíce pokračovala dál k planetce Toutatis. Další generace sond pak nacvičovala návrat od Měsíce k Zemi. První hladké přistání na povrchu Měsíce provedla sonda Chang´e 3 v roce 2013, v roce 2018 vyslala Čína telekomunikační družici nad odvrácenou stranu Měsíce a v tomtéž roce přistála sonda Chang´e 4 jako první lidmi vyrobené zařízení na odvrácené straně Měsíce. Sonda Chang´e 5 v roce 2020 přistála na Měsíci, odebrala vzorek a dopravila jej zpět na Zemi. Byl to první vzorek měsíční horniny v 21. století. V dubnu 2024 poletí druhá telekomunikační družice nad odvrácenou stranu a v květnu by měl být na Zemi dopraven historicky první vzorek z odvrácené strany Měsíce. Další čínská sonda by měla doslova skákat po Měsíci. V roce 2028 se počítá se sondou, která bude extrahovat z lunární horniny vodu a ve 30. letech by měla v oblasti jižního pólu Měsíce vyrůst lunární stanice…

Čína dnes vyvíjí ve dvou modifikacích zbrusu novou kosmickou loď, jeden model na orbitu Země a druhý na cestu na Měsíc. O tři nové moduly bude také rozšířena čínská orbitální stanice Tiangong (Nebeský palác). Od roku 2027 se budou na této stanici střídat v půlročních intervalech nikoliv tři, ale sedm taikonautů a počítá se s přizváním astronautů a kosmonautů z dalších zemí. Již v roce 2025 bude u stanice umístěn astronomický kosmický teleskop Xuntian (Putování po nebesích), který bude mít stejné rozlišení jako Hubbleův vesmírný dalekohled, ale podstatně větší zorné pole.

Ještě do konce desetiletí by měly být na Zemi také dopraveny vzorky z asteroidu Kamo´oaleva a v roce 2030 odstartuje sonda k Jupiteru a jeho měsíci Callisto a odtud dál k Uranu...

V případě výzkumu Marsu spolupracovala historicky Čína s Ruskem, jenže poslední úspěšná ruská či sovětská meziplanetární sonda odstartovala již prakticky před čtyřiceti léty… Čína se proto rozhodla jít vlastní cestou. Sama zkonstruovala a v roce 2020 vypustila sondu Tianwen 1 (Nebeské otázky). Byl to velice ambiciózní projekt a nanejvýš úspěšný. Sonda nejenže se dostala k Marsu, ale překonala i nevyzpytatelnou marsovskou atmosféru, měkce přistála a vysadila na povrchu malý marsochod. Důvodem těchto úspěchů je samozřejmě kromě kapky potřebného štěstí především důkladné testování techniky na Zemi. A pokud vše půjde hladce, měla by Čína jako první na světě v roce 2031 dovézt na Zem vzorky z povrchu Marsu. Navíc Čína deklarovala, že v roce 2049, u příležitosti stého výročí založení Čínské lidové republiky, vystoupí na povrchu Marsu první taikonaut...

Je toho opravdu neskutečně hodně co Čína plánuje. Kosmonautika je samozřejmě kromě nástroje propagandy také výkladní skříní této velmoci východu. Čína má svůj kosmický program neskutečně stabilní s vizí mnoha let dopředu. Možná, že právě toto je výhoda, která z Číny může během následujícího desetiletí učinit kosmickou velmoc číslo jedna.

Nejednalo se jen o výčet startů čínských raket, kosmických lodí a sond, ale Tomáš Přibyl nám ve své úžasně zajímavé přednášce přiblížil souvislosti, díky kterým se vykreslila celá mozaika příběhu čínské kosmonautiky.

Velice si vážíme přízně návštěvníků, kteří zaplnili sál ždánického planetária i Tomáše Přibyla, z jehož přednášek se začíná pomaličku stávat předvánoční tradice.

Tomáš Přibyl je na každou přednášku vždy vybaven originální a tématickou kravatou, vyobrazení rakety Dlouhý pochod s nezbytnou čínskou vlaječnou v jeho kolekci samozřejmě také nechybí.

Setkání Ing. Tomáše Přibyla a doc. Miloslava Zejdy na ždánické hvězdárně.