Pranostika k 13. prosinci: „Lucie noci upije, ale dne nepřidá“

/ 10.12.2024 /

K juliánskému kalendáři se váže několik pranostik, mj. "Svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc". V dobách, kdy se juliánský kalendář běžně používal svátek Lucie připadal na současného 23. - 24. prosince, tedy na dny, kdy jsou noci nejdelší. Ale po reformě kalendáře*] bylo roku 1582 vyřazeno z kalendáře deset dnů a to tak, že po čtvrtku 4. 10. 1582 následoval pátek 15. 10. 1582. A tak se stalo, že svátek Lucie se dostal z původního 24. prosince na 13. prosince a tato pranostika vzala za své. Ukázalo se však, že svátek Lucie o své původní tajemné kouzlo ale nepřišel a těšil se i nadále velké oblibě a tak časem vznikla pranostika nová, opět správně popisující situaci, která v té době platí a to „Lucie noci upije, ale dne nepřidá". To je ovšem pranostika, která mnohému člověku tzv. vrtá hlavou. Co se za ní skrývá?

Pro vysvětlení porovnávejme východy a západy Slunce ve Ždánicích mezi 13. prosincem 2024 a 1. lednem 2025. 13. prosince 2024 Slunce vychází v 7:42 hodin a až do 1. ledna 2025 bude vycházet každý den o něco později. Např. 24. prosince v 7:48 hodin, 1. ledna 2025 v 7:49 hodin. To snad nikoho nepřekvapí. Co by však někoho překvapit mohlo, jsou údaje o časech západů Slunce. 13. prosince 2024 Slunce zapadne v 15:58 hodin, 24. prosince 2024 v 16:02 hodin, 1. ledna 2025 v 16:09 hodin. 2. ledna 2025 Slunce vyjde v 7:49 hodin a zapadne v 16:10 hodin. Tedy mezi svátkem Lucie a Novým rokem Slunce vždy zapadne o nějakou minutu později, tedy stmívat se začne později. Jelikož Slunce sice začne zapadat později, ale stále ještě i později bude vycházet a ranní zpoždění východu bude větší než zpoždění západu, bude se den stále ještě zkracovat a proto tedy "noci upije, ale dne nepřidá". Přísně vzato v tomto výkladu lze nalézt skuliny, ale lze předpokládat, že výklad našich předků se opíral o jejich pozorování a tak podle nich Slunce zhruba do 1. ledna viděli vycházet o něco později a tedy den nenastal dříve, což vystihli tou částí pranostiky "dne nepřidá". A proč Slunce vychází později až do 1. ledna, když slunovrat nastává obvykle už 21. prosince? Je to dáno mimo jiné tím, že do 3. ledna se oběžná rychlost naší Země na její elipsovité dráze kolem Slunce stále zvětšuje. 

*] V roce 1582 se namísto juliánského kalendáře začal postupně používat kalendář gregoriánský. Tehdy došlo k postupnému opuštění juliánského kalendáře v římskokatolických zemích, nekatolické země přijímaly nový kalendář později, zejména pro odpor ke katolickému papežství. Na našem území se prosadil v roce 1584. Největší odpor vyvolalo zrušení juliánského kalendáře u pravoslavné církve, která již v roce 1583 vydala Dokument Sigillion, což je odmítnutí změn v kalendáři. Pravoslavné země tedy používal ještě dlouhodobě juliánský kalendář. Některé z těchto zemí od jeho využívání upustily až ve 20. století (Rusko až v roce 1918). Poslední zemí, kde se juliánský kalendář používal, bylo Řecko (do roku 1923). Do dnešní doby je juliánský kalendář využíván jako církevní kalendář pravoslavných církví. 

Grafické vysvětlení pranostiky „Lucie noci upije, ale dne nepřidá“

(zdroj: http://www.pgv.cz/2016/161217/Lucie.jpg).

Svatá Lucie byla mučednicí ve 4. století.

(zdroj: Santa Lucia, Palma il Giovane, 1628)