Podzimní lovy beze zbraní

/ 01.11.2019 /

Stromy v okolí hvězdárny oblékají pestrobarevné podzimní kabáty a také obloha nad námi postupně přechází do podzimního módu. Dny jsou čím dál kratší a noční obloha temnější. Brzy ji rozzáří zimní souhvězdí. Fotografie byla pořízena z lokality Dubový vrch.

Stalo se tak dne 28. 10. kolem čtvrté hodiny odpolední (při zlaté hodince). Obloha byla z větší části zakryta vrstevnatou oblačností altocumulus stratiformis perlucidus radiatus. Pouze při severozápadním okraji měly altokumuly poněkud čočkovitý ráz. Byly tak jemné a jemně členité, že spíše připomínaly oblačnost vysokého patra. Ta se za touto oblačností, v podobě kondenzačních stop nad severozápadním obzorem, opatrně skrývala. Skoro bych si jí nevšiml. Oblaka středního patra se posouvala směrem nad severovýchodní obzor, kde se zdánlivě sbíhala v jednom bodě. S nadšením jsem sledoval tuto formaci a snažil se ji zakomponovat do prostředí kolem mne. Když jsem našel to správné místo, světelné podmínky se rázem zlepšily. Zlatá hodinka se opřela o stěny hvězdárny a zahřála mne u srdce. V tuto chvíli vznikly ty nejhezčí fotografie. Pak jsem vzhlédl k zenitu a uviděl charakteristicky vláknitou oblačnost cirrus uvnitř stratiformního altukumulu. To je ale zvláštní cavum, pomyslel jsem si. Oblak cavum měl protáhlý, nepravidelný tvar a v různých místech z něj vypadávaly cirry, ve kterých by laik vůbec nerozeznal srážkové pruhy. Čekal jsem, až oblak dopluje nad severovýchodní obzor, kde mi krásně doplní kompozici s hvězdárnou. Světelné podmínky se však začaly zhoršovat. Slunce bylo zakryto stratiformní oblačností.

Star trails, 491x13s (106 minut expozice), f/3,5, ISO:1600. Několik letadel a družic, Orionidy žádné.