Pán prstenců

/ 26.11.2022 /

Když 15. září 2017 zanikla v horních vrstvách atmosféry Saturna kosmická sonda Cassini, bylo jasné, že končí jedna veliká éra výzkumu těles Sluneční soustavy. A protože Saturna mohou po celý letošní podzim pozorovat návštěvníci v novém astronomickém dalekohledu naší hvězdárny, bylo toto období dobrou příležitostí pro rekapitulaci výsledků práce této veleúspěšné sondy. Skvělým průvodcem, po úžasném ledovém světě planety Saturn, nám byl prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc., který nám vedle Saturna prozradil také spoustu zajímavostí o samotné sondě Cassini-Huygens i ze zákulisí NASA. Je jasné, že sonda Cassini je na dlouhou dobu poslední velkou sondou, za řádově miliardu dolarů, kterou NASA sestrojila a vyslala do vnějších oblastí Sluneční soustavy. Existují proto jednak důvody finanční a politické, ale také technické, proč v současnosti není plánována žádná další mise dále než k planetě Jupiter. Problém tkví zejména ve světovém nedostatku plutonia, potřebného pro termoelektrický generátor zásobující systémy sondy elektrickou energií. V takto velkých vzdálenostech, jako je Saturn, nebo u ještě vzdálenějších planet již není možné využívat křemíkové fotovoltaické panely a tak pokud nebudou na Zemi vyrobeny další kilogramy plutonia, nebo vyřešeny problémy například s americiem, není možné počítat s dalšími misemi. Vzhledem k tomu, že pro sondu Cassini byly využity jedny z posledních kilogramů plutonia pocházejících ještě z období studené války, zdá se, že sonda Cassini-Huygens je na dlouhou dobu poslední, která se podívala takto daleko od Slunce.

Cassini kroužil kolem Saturna po dobu asi 13 let a za tu dobu učinil, u této fantasticky zajímavé planety, spoustu báječných objevů. V oblasti severního pólu spatřil například nečekanou šestiúhelníkovou strukturu, nad kterou tančí polární záře a dále pozoroval obrovské blesky a bouře v saturnově atmosféře. Pozoroval neuvěřitelné detaily na desítkách saturnových měsíců. Pouzdro Huygens přistálo na největším měsíci Titan, v krajině metanových řek a jezer a samotná Sonda Cassini pak prolétla ledovými gejzíry nad jižním pólem Encelada. Prof. Druckmüller nám také popsal, jak až neuvěřitelně spolu souvisí oběžné dráhy některých měsíců. Některé si vzájemně prohazují svou orbitu, jiné se drží v Lagrangeových bodech a další obíhají v tzv. dráhové rezonanci. Tyto měsíce jsou rovněž architekty největší ozdoby Saturna – jeho prstenců. Žádný z tisíců prstýnků není na svém místě zbytečně a všechny mají hluboký důvod, proč jsou přesně tam, kde právě jsou. Měsíce i prstence spolu souzní v jediném ohromném kosmickém rezonančním akordu a možná právě proto se jeví tak zázračně krásné a harmonické. Protože jsou prstence z kosmického časového měřítka zřejmě jen pomíjivou ozdobou této úžasné planety, máme vlastně veliké štěstí, že je můžeme pozorovat v celé jejich kráse. A krásy má Saturn skutečně na rozdávání. Snad nejfantastičtějším obrazem, který sonda Cassini poslala k Zemi, je Saturn v protisvětle, kde se zejména v prstencích ukázala spousta doposud netušených podrobností. A také to byla jedna z příležitostí, kdy bylo možné v soustavě prstenců spatřit malou modravou tečku, která však k Saturnově rodině nepatřila. Jednalo se totiž o naši rodnou planetu Zemi. Těleso, které jinak z této veliké vzdálenosti beznadějně zaniká ve sluneční záři. Těch několik pixelů na fotografii, je náš křehký domov, kterého je potřeba si velmi vážit. Tento obraz ze sondy Cassini, který se stal rovněž podkladem pro plakát strhující přednášky prof. Druckmüllera, by mělo spatřit a přemýšlet o něm co nejvíce lidí…

O přednášku „Pán prstenců“ byl veliký zájem, který prof. Druckmüllera velice potěšil. Rezervací bylo víc, než je nominálních míst v sále našeho planetária.

Přednáška byla neuvěřitelně zajímavá, plná unikátních fotografií ukazujících mrazivý svět pána prstenců. Přednáška byla přednesena skvělým způsobem, takže si člověk vůbec neuvědomil, že trvala téměř dvě hodiny.

Protože bylo zataženo, neměli návštěvníci bohužel možnost podívat se před začátkem přednášky naším dalekohledem na skutečného Saturna, ale na místo toho byl na závěr připraven krátký fulldomový film o této nádherné planetě, jejích prstencích i měsících.

Prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc.