OSIRIS-REx vs. Hayabusa 2

/ 25.06.2021 /

Poslední jarní čtvrtek, 17. června 2021, jsme na naší ždánické hvězdárně uvítali Ivo Míčka, srdcaře, milovníka a popularizátora astronomie, zejména pak meziplanetární hmoty. Jednalo se o první přednášku externího odborníka na ždánické hvězdárně po dlouhé pauze vynucené koronavirovou pandemií.

Název této velice zajímavé přednášky byl pro mnohé velkou hádankou, ale vysvětlení na sebe nedalo dlouho čekat. Jedná se o jména dvou kosmických sond, americké a japonské, jejichž úkolem bylo odebrat vzorky z povrchu blízkozemních planetek a dopravit je na Zemi. Konec konců podtitul této přednášky byl „vzorky, vzorky, vzorky!“ Výzkum planetek se stal hitem posledních let. Japonsko již dokonce vypravilo k planetkám dvě kosmické sondy, z nichž obě byly úspěšné. Avšak zejména v případě první sondy Hayabusa, se jednalo o nanejvýš dobrodružnou misi, kterou provázelo obrovské množství závažných problémů, dokonce takových, že o ní byl později natočený i celovečerní hraný film. Nicméně právě díky této sondě bylo na Zemi přivezeno asi 1500 mikroskopických zrníček z povrchu planetky Itokawa, po vzorcích z Měsíce prvního materiálu z povrchu jiného kosmického tělesa. Druhá japonská sonda, Hayabusa 2, se poučila z technických potíží své předchůdkyně. V roce 2019 se jí podařilo odebrat vzorky z planetky Ryugu a v prosinci loňského roku s nimi úspěšně přistála v Austrálii. Největší dovezené kamínky měly už velikost více než 5 mm. Hayabusa 2 také zanechala na povrchu asteroidu několik metrů veliký umělý kráter, ze kterého odebírala vzorky a tři malé „skákací“ roboty. Výzkum asteroidů je neobyčejně vzrušující disciplína a proto i americká organizace NASA sestrojila a vypustila sondu OSIRIS-REx. Odběr vzorů z planetky Bennu proběhl v roce 2020 a byl zřejmě velice úspěšný. V současnosti se sonda s drahocenným nákladem vrací zpět k Zemi a věříme, že i zbytek cesty, včetně náročného průletu atmosférou a přistání návratového pouzdra proběhne v pořádku.

A proč je výzkum planetek tak důležitý? Materiál z planetek je zřejmě pozůstatkem z původního materiálu, ze kterého se kdysi formovala celá naše Sluneční soustava. A právě tento materiál nám vypráví příběh mimo jiné i naší planety, vody na povrchu Země a vzniku života. Zjistilo se, že i přes minimální gravitaci, planetka Itokawa vznikla spojením dvou různých těles a zajímavá je rovněž fyzická podobnost planetek Ryugu a Bennu. Byly provedeny první analýzy vzorků dovezených především sondou Hayabusa 2. Část materiálu je ponechána pro budoucí generace vědců, kteří budou jistě disponovat lepšími možnostmi analýzy a část je určena pro společnou analýzu s americkými vědci. V USA bude vybudovaná unikátní laboratoř s nejlepším možným existujícím vybavením, kde budou společně zpracovány vzorky jak z planetky Ryugu, tak Bennu. Je to krásný příklad vědecké spolupráce, která nezná hranic.

Ivo Míček je výraznou osobností Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), která v České republice existuje už od roku 1995 a která je součástí České astronomické společnosti. Ivo Míček je rovněž veliký příznivec naší ždánické hvězdárny a my bychom byli velice rádi, kdybychom v budoucnu mohli navázat užší spolupráci s SMPH a účastnit se pozorování meteorů, které SMPH organizuje. Vždyť částečky meziplanetární hmoty vstupující do atmosféry Země jsou vlastně nejbližší kosmičtí poslové, kteří nám mohou prozradit mnoho zajímavého o našem blízkém vesmírném okolí, které na nás mělo, má a bude mít bezprostřední vliv.

Ivo Míček na hvězdárně ve Ždánicích.

Hayabusa znamená japonsky "Sokol", ale přesto se v případě Ivo Míčka  nejednalo o ornitologickou přednášku. Oba tito japonští "Sokolíci" totiž letěli mnohem dál, než by dokázal ten nejzdatnější sokol stěhovavý :-).