Od Einsteina k chilským obrům

/ 20.10.2021 /

Rok 2019 byl z astronomického hlediska pozoruhodný. Připomněli jsme si totiž hned několik výročí a významných milníků, které znamenaly průlom ve výzkumu zejména naší nejbližší hvězdy. Uplynulo 295 let o poznání, že sluneční koróna, pozorovaná během úplného slunečního zatmění, náleží naší nejbližší hvězdě a nejedná se o měsíční atmosféru. Před 245 lety vysvětlil Francis Baily správnou povahu tzv. Bailyho perel na které se rozpadá tenký sluneční srpek těsně před a po úplné fázi zatmění Slunce. V roce 2019 to bylo právě 150 let, co se objevila „záhada coronia“, domnělého prvku ve sluneční koroně, který ve skutečnosti neexistuje. A zejména, přesně před 100 lety, proběhlo během úplného zatmění Slunce první legendární měření ohybu světla vzdálených hvězd v jeho gravitačním poli, díky čemuž došlo k všeobecnému přijetí teorie relativity a Albert Einstein se stal prakticky přes noc světovou vědeckou celebritou číslo jedna. V roce 2019 jsme si také připomněli půlstoletí od založení observatoře La Silla v Chile, která se stala prvním pracovištěm Evropské jižní observatoře (ESO). V současnosti provozuje ESO špičkové astronomické dalekohledy v lokalitách s prakticky dokonalými pozorovacími podmínkami. Náš přednášející, Bc. Petr Horálek, je jedním z fotoambasadorů této observatoře a tak měl možnost tuto observatoř a její okolí již několikrát navštívit. Díky skvělým průzračným tmavým nocím a velikému umu Petra Horálka vznikly úchvatné krajinářské obrazy noční oblohy, ale i různých zajímavých úkazů, které dnes patří mezi poklady světové astrofotografie a se kterými nás Petr Horálek ve své přednášce seznámil. A aby těch astronomických zajímavostí a kulatých výročí v roce 2019 nebylo málo, tak v roce 1999 měl podle Nostradama nastat konec světa. Mělo se to prý stát ve chvíli, kdy bylo v Evropě viditelné úplné zatmění Slunce. Konec světa naštěstí nenastal, a to ani v době, kdy v Číně v roce 2009 nastalo nejdelší zatmění Slunce pozorovatelné v tomto století.

Na nejsušším místě světa, v pouští Atacama v Chile se dnes nacházejí jedny z největších dalekohledů světa. Úplně největším ze všech Very Large Telescope (VLT), což je čtveřice dalekohledů na vrchu Paranal o průměru zrcadel 8,2 metru, které mohou pracovat zpřaženě, ale ve výstavbě je již Extremly Large Telescope (ELT) o průměru 39 metrů, který je na dohled od současného VLT. Pozoruhodné jsou ještě v sousedství Paranalu umístěné teleskopy Vista s velkým zorným polem a SPECULOOS pro hledání exoplanet. Petr Horálek nám ve své přednášce mimo jiné ukázal i aktuální situaci při výstavbě ELT.

A co spojuje Einsteina a s ním spojená zatmění Slunce a obří teleskopy v Chile? Je to životní příběh Petra Horálka. Nejprve v roce 2013 napal knížku „Tajemná zatmění“ a potom si v roce 2014 splnil sen a vycestoval na Nový Zéland, kde se svou sestrou česal ovoce, ale především se dostal do míst, kde je opravdu tmavá noční obloha plná hvězd. Své krajinářské fotografie hvězdné oblohy následně poslal do ESO a na základě nich získal jako první Čech pozvání, aby se v roce 2015 stal fotoambasadorem ESO. Z Evropské jižní observatoře se Petrovi Horálkovi povedlo pořídit například i naprosto unikátní fotografie, na kterých jsou patrní, vedle mnoha klenotů jižního hvězdného nebe, současně také tzv. „červení skřítkci“, což jsou výboje z několik set kilometrů vzdálených bouří do vysoké atmosféry. Petr Horálek získal rovněž možnost dál se profesně vzdělávat na stážích v sídle ESO v Garchingu v Německu. Zde se setkal s dalšími světově uznávanými astrofotografy, např. s Luisem Calcadou, Babakem Tafreshim, nebo Yuri Beletskym, se kterými potom opět vycestoval do Chile.

V roce 2019 se vášeň Petra Horálka pro zatmění Slunce a jeho aktivity v ESO spojily v okamžiku, kdy nastalo úplné zatmění Slunce viditelné přímo z observatoře La Silla. ESO využilo tento úkaz k propagaci svého 50. výročí činnosti a Petr Horálek se stal osobností, která se u této příležitosti podílela na její popularizaci. Petr Horálek měl také možnost pozorovat toto zatmění přímo ze srdce observatoře La Silla, ze sousedství kopule legendárního 4,6 metrového dalekohledu.

Přednáška Petra Horálka byla plná překrásných astrofotografií a zajímavých příběhů a postřehů z jeho života. Jeho životní příběh je doslova strhující. Patří k těm nemnoha lidem, kteří se nebojí chytit příležitost za pačesy tady a teď a jít do toho. V očích mnoha lidí je dobrodruhem, ale díky této vlastnosti uviděl a zaznamenal věci, které jsou jednoduše překrásné a které se mohou stát inspirací i pro mnoho jiných lidí, kteří zatouží dotknout se hvězd.

Součástí přednášky Petra Horálka byla rovněž vernisáž výstavy jeho velkoplošných celooblohových astrofotografií „Pohledy do nebe“, které naší hvězdárně poskytla hvězdárna Brno. Velice tímto brněnské hvězdárně děkujeme. Všechny vystavené obrazy vyprávějí svůj příběh a všechny jsou vlastně kouskem života Petra Horálka. Byl to nádherný zážitek, nechat si povídat spoustu zajímavostí o vzdálených krajích a o nočním nebi tak temném, že například nejjasnějším objektem na něm je Mléčná dráha vrhající rozplizlý stín pod kola automobilu... Výstavní panely si můžete prohlédnout na adrese: https://www.hvezdarnazdanice.cz/fotogalerie/vystavy-k-zapujceni/petr-horalek-pohledy-do-nebe.html, ale určitě stojí za to shlédnout tuto výstavu osobně. Velkoplošné panely jsou na naší ždánické hvězdárně dostupné do konce února 2022. Přijďte se podívat na obrazy, které pořídil náš vzácný host Petr Horálek, na rozdíl od monitoru vašeho počítače je výsledný dojem ze skutečného prohlížení velkoplošných panelů neporovnatelný.

Přednáška Petra Horálka byla velice zajímavá a plná krásných obrazů hvězdné oblohy.

Výstava velkoformátových obrazů Petra Horálka je na ždánické hvězdárně dostupná do konce února. K vidění je zdarma jako součást všech akcí konaných na hvězdárně.

Bc. Petr Horálek na hvězdárně ve Ždánicích.