Novinky ze světa komet

/ 19.04.2020 /

V lednovém vydání ždánického zpravodaje byl článek věnován „Vánočním a jiným kometám“, ve kterém byla vyzdvižena role poměrně jasné komety 46/P Wirtanen z roku 2018. Aniž bychom to při psaní lednového vydání tušili, do vnitřní části Sluneční soustavy právě mířila další, která nedávno vzbudila veliký ohlas mezi amatérskými i profesionálními astronomy. Byla objevena 28. prosince robotizovanými dalekohledy observatoře na Havaji, které jsou součástí projektu Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System. Fungují tedy doslova jako poslední systém varování před potenciálně nebezpečnými planetkami, které čas od času zkříží dráhu naší planetě. Přístroje pracují tak, že snímají celou oblohu a hledají dosud neobjevené objekty, které se pohybují mezi hvězdami. Často jsou jimi planetky nebo komety. V případě této nově objevené komety srážka se Zemí nehrozila, byla na bezpečné dráze. Kupodivu se však shodovala s drahou velké komety C/1844 Y1. Její jasnost rostla astronomickým tempem. Zdálo se, že máme jasného kandidáta na nejjasnější kometu roku 2020, možná i kometu desetiletí.

Komety jsou stále těžko předvídatelná tělesa. Jejich dráhy se však od okamžiku objevení zpřesňují vcelku rychle, takže stačí několik málo pozorování v řádu několika dní. V okamžiku, kdy vyloučíme srážku takového tělesa se Zemí, stává se nejdůležitějším rysem komety její relativní jasnost – tedy jasnost, jakou má nebo bude mít při pohledu ze Země. Bohužel je často velmi těžké, ne-li nemožné, jasnost komety spolehlivě předpovědět. Především pokud teprve vstupuje do vnitřní části Sluneční soustavy. Komety mohou při své cestě ke Slunci neočekávaně zjasnit nebo se rozpadnout a takřka vyhasnout. Kromě vzdálenosti od Slunce nebo od Země záleží na celé řadě dalších faktorů, které neznáme. Jsou to například velikost a složení jádra nebo jeho integrita. Každá kometa je trochu jiná. Kdyby tomu tak nebylo, snad bychom při čtení předpovědí jasností nenaráželi na podmínkové věty, jako například: „Pokud kometa bude nadále stejně rychle zjasňovat.“ nebo „Pokud kometa přežije průlet kolem Slunce.“ Komety jsou opravdu nevyzpytatelné a odhad jejich jasností je spíše sázkou do loterie. Jejich chování myslím dobře shrnul David Levy, objevitel a spoluobjevitel mnoha komet:

„Komety jsou jako kočky. Mají ohony a dělají si přesně, co chtějí.“ - David H. Levy

Ještě ke konci března to s kometou C/2019 Y4 (ATLAS), jenž je zřejmě úlomkem Velké komety z roku 1844, vypadalo opravdu nadějně. Zdálo se, že v květnu bude na obloze vidět i pouhým okem. Protože pozorovatelnost komet závisí také na vývoji počasí a na fázích Měsíce, bylo její první pozorování ze ždánické hvězdárny naplánováno na 1. dubna. Aktuální poloha komety byla zjištěna pomocí programu Stellarium. Nacházela se v souhvězdí Žirafy, blízko hranice s Velkou Medvědicí. Právě prolétala „územím nikoho“, kde bychom pouhým okem nenašli žádnou jasnou hvězdu. Bylo nutné vzít si na pomoc triedr a cestu ke kometě si vydláždit pomocí méně jasných hvězd. Kometa byla nalezena a vyfotografována ještě před půlnocí 31. března, kdy měla jasnost asi 7,5 mag. Pro získání kvalitnějšího snímku se však vyplatilo vyčkat do třetí hodiny ranní, kdy Měsíc zapadl za obzor. Mezi třetí a čtvrtou hodinou byla pořízena série více než stovky snímků, kterou bylo nutné dále zpracovat v počítačových programech. Pokusili se o to Milan Pagáč a autor tohoto článku.

Pohyb komety C/2019 Y4 (ATLAS) před hvězdným pozadím. Výřez snímku složeném ze 107 expozic, každé po 15 sekundách při ISO:1600 (využity byly pouze snímky formátu JPEG). Foceno přes ždánický čočkový dalekohled Sky-Watcher 120ED pomocí fotoaparátu Canon EOS 700D. Zpracoval Petr Hykš v programech Deep Sky Stacker (kometární režim, centrováno na kometu) a GIMP. 

Výřez snímku složeném ze 122 expozic (využito bylo týchž 107 snímků, ale ve formátu RAW a také 15 temných snímků pro redukci šumu v pozadí). Zpracoval Milan Pagáč v programech Deep Sky Stacker (kometární režim, centrováno na hvězdu i komety) a Adobe Photoshop.

V dalších dnech se cílem dalekohledu stala planeta Venuše, která přecházela před otevřenou hvězdokupou Plejády a také Měsíc, oslnivý vládce noci dorůstající do největšího úplňku letošního roku. Tou dobou se začalo v komunitě astronomů pošuškávat o tom, že kometa se rozpadá. Na fotografiích z celého světa bylo patrné, jak se jádro komety rozdělilo na několik menších. Jedno z nich bylo stále dost jasné na to, aby udržovalo kometu v dosahu triedrů. Když ale v třetím dubnovém týdnu začala jasnost komety klesat, bylo zřejmé, že osud komety je zpečetěn. Pouhým okem tuto kometu na obloze jistě neuvidíme a pravděpodobně se rozpadne dříve, než prolétne přísluním. Dalekohledy ale můžeme namířit na jiné, stále poměrně jasné komety C/2019 Y1 (ATLAS) a C/2017 T2 (PanSTARRS), které dosud stály spíše v pozadí celého dění. Jejich jasnost se v druhé polovině dubna pohybovala okolo 8 mag. Byly tedy jen o něco méně jasné než kometa Y4 (ATLAS).

A výhledově to s kometami nadále vypadá dosti nadějně. Letošní rok bude na jasnější komety jistě bohatší než rok loňský. Začátkem dubna byly objeveny dvě nové komety, které by mohly kompenzovat ztrátu komety Y4 (ATLAS). Například kometa s označením C/2020 F8 (SWAN), jenž byla nalezena v blízkosti Slunce po tzv. outburstu – náhlém a výrazném kometárním zjasnění. Zachycena byla na snímcích přístroje SWAN ze sondy SOHO, jenž je primárně zaměřena na výzkum Slunce. Kometu nalezl na snímcích ze sondy australský astronom Michael Mattiazzo. První, kdo tuto kometu nalezl na pozemské obloze, byl Čech Martin Mašek, který pohotově využil dálkově ovládaný dalekohled FRAM umístěný v Argentině. Tato nedávno objevená kometa má již nyní jasnost 8 mag! Ze severní polokoule ji však budeme moci pozorovat až koncem května, kdy dočasně vystoupí nízko nad severní obzor. Tehdy bude také procházet blízko nejjasnější hvězdy ze souhvězdí Vozky. Právě od komety F8 (SWAN) se nyní očekává kompenzace za nešťastnou kometu Y4 (ATLAS). Nezbývá než doufat, že si kometa udrží získanou jasnost alespoň do konce května. Mezi dalšími nadějnými kometami, o kterých můžeme zatím pouze spekulovat, jsou komety C/2019 U6 (Lemmon) a C/2020 F3 (NEOWISE). V příštích měsících snad budeme mít jasno jak v hlavách, tak i na nebi. 

Pro aktuální informace o kometách doporučujeme sledovat server http://www.kommet.cz/.

Petr Hykš