Nedožité osmdesátiny Jindry Šilhána

/ 14.10.2024 /

Dne 16. října 2024 by oslavil někdejší dlouholetý pracovník Lidové hvězdárny ve Ždánicích Mgr. Jindřich Šilhán osmdesáté narozeniny. O významu této osobnosti pro československou astronomii svědčí například skutečnost, že po něm byla v roce 1998 pojmenovaná planetka číslo14594 „Jindrašilhán“ a Česká astronomická společnost dodnes uděluje každoročně „Cenu Jindřicha Šilhána Proměnář roku“ za vynikající výsledky na poli pozorování proměnných hvězd. Připomeňme si tohoto výjimečného a osobitého člověka, který ve Ždánicích pracoval od 1. září 1976 do 30. června 1987 a přitom se nesmazatelně zapsal do dějin ždánické astronomie. Od 1. července 1987 až do své smrti pak byl odborným pracovníkem-astronomem a knihovníkem Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně. Oživme si jeho osobu prostřednictvím vzpomínek několika lidí, kteří se s ním měli možnost setkávat a poznat jej blíže.

Já osobně jsem se setkával s tímto astronomem na brněnské hvězdárně na Kraví hoře především v devadesátých letech. Vzpomínám si, že se tenkrát na tomto kopci scházeli různí „zvláštní“, ale přitom úžasní lidé, v jejichž blízkosti bylo dobré příliš nemluvit, ale spíše jen poslouchat a kteří naprosto zásadním způsobem ovlivnili můj život. Patřili k nim například Vladimír Znojil, Jeník Hollan, Zdeněk Mikulášek, Zdeněk Pokorný, Miloš Zejda a kromě dalších samozřejmě také Jindřich Šilhán. Dodnes vidím Jindřichovu charakteristickou chůzi a slyším jeho hlas.

Úplně poprvé jsme se však měli možnost, jako mladí adepti astronomie, setkat s Jindřichem Šilhánem již koncem osmdesátých let, kdy jsme spolu s Jiřím Duškem, současným ředitelem hvězdárny v Brně, absolvovali víkendové astronomické praktikum ve Ždánicích. Nezapomenutelný dojem na nás tehdy udělaly dvouřádkové programovatelné kalkulačky Sharp, na kterých jsme se pod vedením Jindřicha Šilhána snažili naprogramovat hru „Přistání kosmické lodi na Měsíci“. Jindřich Šilhán byl totiž matematicky velice zdatný a pomáhal například připravovat ždánické studenty ke zkouškám z matematiky nebo na matematickou olympiádu.

Mgr. Josef Chvíla zavzpomínal, že právě Jindřich Šilhán založil ve Ždánicích první počítačovou učebnu v okrese Hodonín a díky jemu se podařilo také obstarat oněch dvacet programovatelných kalkulátorů Sharp, které na nás tehdy tak fascinovaly. V tehdejších časech to bylo něco nevídaného.

Někdejší ředitel brněnské hvězdárny prof. Zdeněk Mikulášek, který Jindřichovi Šilhánovi po jeho odchodu ze Ždánic do Brna šéfoval, si zase vybavil skutečnost, že když měl Jindřich splnit nějaký úkol, přistupoval k němu až s pedantskou pečlivostí a vážností a v tomto směru se dokonce stal Zdeňkovi Mikuláškovi vzorem.

Dále si Zdeněk Mikulášek ještě vybavil další zajímavou vlastnost Jindřicha Šilhána. Na poradách a jednáních prý pravidelně tvrdě usínal, ale když setkání skončilo, neomylně se probudil a kladl otázky svědčící o tom, že přesně věděl, o čem se jednalo. Zřejmě byl schopen dobře vnímat co se děje kolem něj, i když tvrdě spal.

Meteorář Vladimír Homola, který se s Jindřichem Šilhánem znal ještě z doby před jeho příchodem do Ždánic, si zase vybavil zvláštní Jindřichův zvyk nechávat si chleba mezi dvojitými okny, aby se na něj nedostali ptáci a potom jej prý jíst suchý i když už byl úplně tvrdý. Vladimír a ostatní hvězdáři prý potom tomuto chlebu říkali „astronomický chléb“.

Slovenský astronom Dr. Pavol Rapavý si zase vzpomíná na Jindru Šilhána jako postavu za starého filmu. I když při chůzi charakteristicky napadal, nosíval s sebou veliký, asi 20 kilogramů těžký kufr, ve kterém měl svá pozorování proměnných hvězd.

Svůj střípek do mozaiky vzpomínek přidal ještě RNDr. Vladimír Kotík, který na Jindřicha Šilhána vzpomíná jako na člověka, který se mimořádně se zasloužil o popularizaci astronomie ve Ždánicích a okolí a svou obětavou prací s mládeží pomáhal šířit poznatky z tohoto vědního oboru a podněcovat zájem o něj. „Netušil jsem, že můj rozhovor s ním dne 7. dubna 2000 v Brně, když jsem navštívil brněnské planetárium s maturanty z fyziky kyjovského gymnázia, bude mým posledním setkáním s Jindřichem. Stěžoval si, že ho pro nemoc opouští síly, ale těšil se na košt vína 30. dubna ve Ždánicích. Ještě nedávno před tím, dne 3. března 2000, měl Jindra na ždánické hvězdárně svou poslední přednášku. S odstupem času lze konstatovat, že v době jeho působení na Lidové hvězdárně ve Ždánicích měla její odborná činnost na poli astronomie úroveň nejvyšší. Je potěšující, že v roce jeho úmrtí na hvězdárně působila skupina mladých astronomů snažících se svou neobyčejně aktivní činností odkaz astronoma Jindry Šilhána dále rozvíjet.“

Jindřich Šilhán, bývalý odborný pracovník-astronom Lidové hvězdárny ve Ždánicích, zemřel dne 10. dubna 2000 v Brně ve věku nedožitých 56 let. Čest jeho památce!

Ing. Karel Trutnovský

Schůzka klubu mladých astronomů vedeného Jindřichem Šilhánem v lednu 1975.

Pozorování vedené Jindřichem Šilhánem pomocí dalekohledu Cassegrain o průměru 250 mm (tzv. ždánickým „čtvrtmetrem“), který pro hvězdárnu ve Ždánicích vyrobila legendární dvojice stavitelů dalekohledů Vilém Gajdušek a František Kozelský.

Jindřich Šilhán v den, kdy přišel na hvězdárnu ve Ždánicích jako historicky první odborný asistent astronomie. Psal se rok 1986. (foto Vladimír Kotík)

Jindřich Šilhán u plakety zakladatele hvězdárny ve Ždánicích – Oldřicha Kotíka. Tuto plaketu si dnes můžete prohlédnout ve foyer hvězdárny.

Jindřich Šilhán v březnu 1993 při udělování 3. Březového lístku.

Po odchodu ze Ždánic působil Jindřich Šilhán na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně.