Meteorologická zima ve Ždánicích

/ 08.03.2023 /

Zákryt s oblaky

8. 12. 2022

Jako předvánoční dárek si pro nás ve čtvrtek 8. prosince 2022 ráno připravila obloha nevšední astronomický úkaz – zákryt planety Mars kotoučem Měsíce. Hvězdárna byla mimořádně otevřena pro veřejnost od 5:30 hodin a přestože se Měsíc koupal v oblacích, návštěvníci nakonec zákryt spatřili. Na horním obrázku je Mars patrný jako malá tečka vlevo nahoru od Měsíce. Nicméně i oblaka samotná nabídla nevšední a docela pěknou podívanou. Nejenže se kolem úplňkového Měsíce vytvořila úžasná dramatická do červena zbarevná scenerie, tzv. měsíční koróna, ale navíc se v cirrostratové oblačnosti objevily tzv. distrails (zkratka z anglického "dissipation trail") čili místa, kudy proletělo letadlo skrz oblak a způsobilo jeho vytracení.

 

Sněhové rojení

15. 12. 2022

Ve čtvrtek 15. prosince večer silně sněžilo a vločky létaly prakticky rovnoběžně od severu, až si jedna z našich kamer sledujících meteory tyto vločky popletla s meteorickým rojem. I meteory totiž jakoby vyletují z úběžníku, kterému se říká radiant a podle toho ve kterém souhvězdí se toto místo nachází dostávají meteorické roje svá jména. Toto však není déšť meteorický, nýbrž sněžení meteorologické, které nakonec předznamenalo bílé Vánoce.

 

Bouřkový oblak s mammaty

2. 2. 2023

Letošní únor začal velmi dynamicky. Hned prvního února prošla přes noc Českem studená fronta doprovázená silným větrem, sněhem a také prvními letošními blesky – a že jich nebylo málo.  Druhého dne se bouřkové oblaky objevily i u nás na Moravě, i když už šlo spíše o přeháňky bez bleskové aktivity. Jeden bouřkový oblak jsme zaznamenali po západu slunce ze Slavkova u Brna. Objevily se na něm, i když dosti nenápadné, doprovodné oblaky mamma.

 

Okno do oblak

13. 2. 2023

Občas naskýtá vyhlídka na Strážovjáku vskutku letecké pohledy. Nízká oblačnost, pokrývající souvisle prakticky celou oblohu, se na jednom místě roztrhla a člověku naskytl se pohled na zvlněné vrcholky oblaků nasvětlené dopoledním Sluncem. Nemusíte si platit letenku. Abyste spatřili oblačnost svrchu, stačí občas mít jen štěstí a být ve správnou dobu na správném místě.

 

Ledové květy ranních mrazíků

15. 2. 2023

Když nad ránem vymrzá vzdušná vlhkost na podchlazeném povrchu dobře odizolovaného okna, dokáže svými ledovými krystalky vykouzlit obrazy připomínající složité květinové vzory. Krása je to však jen pomíjivá. Nebude trvat dlouho a Sluníčko je svými paprsky vymaže, aby byl za oknem vidět krásný nový den.

 

Zimní supercela

24. 2. 2023

Asi ve tři hodiny odpoledne vznikla v Rakousku izolovaná bouře, která se v dalších hodinách přesunula přes jižní cíp Moravy. Kolem čtvrté hodiny odpoledne jsme bouřku vyfotografovali ze vzdálenosti asi 35 km, když se pohybovala nad Břeclavskem. Na snímku je patrná horní část oblaku rozšiřující se do stran, bouřková kovadlina (Cumulonimbus incus). Zimní podmínky jsou spojeny s nízkými hodnotami teploty a vlhkosti, takže dostupné energie pro bouřky je vždy méně než v létě. Zimní bouře tak dosahují nižších výšek než ty letní. V létě dosahují bouřky výšek 10-16 km, měření ČHMÚ uvádějí výšku této konkrétní bouře asi šest kilometrů. Pro vznik a vývoj zimních bouří je nejzásadnějším faktorem střih větru, díky kterému se s rostoucí výškou proudění přesouvá a klesá mimo oblast vzestupného proudu, což je velmi efektivní a bouře si tak vystačí i s minimem dostupné energie. Jak je patrné na snímku, bouře byla živena silným vzestupným proudem, protože nejvyšší část kovadliny není plochá, ale vytváří se na ní přestřelující vrchol (overshooting top). Co do bleskové aktivity byla bouře poměrně aktivní a pokračovala dál na Slovensko, přičemž postupně zesilovala. Na Slovensku vyprodukovala asi 130 blesků a na radarovém snímku se v jihozápadní části bouřkové buňky dokonce objevil výběžek ve tvaru háku (hook echo), což je charakteristický znak rotujících bouří – supercel. V Trenčíně z bouřky vypadávaly kroupy o velkosti až 2 cm. Jednalo se o první zdokumentovanou zimní supercelu na Slovensku (zdroje: ČHMÚ, SHMÚ).


« zpět