Meteopodzim 2023

/ 05.12.2023 /

Boční Slunce – parhelium

1. 9. 2023

Hned první den meteorologického podzimu vykouzlily boční stěny ledových krystalků ve tvaru destiček pěknou barevnou skvrnu v oblacích, tzv. boční Slunce. Tento poměrně běžný halový jev svědčí o skutečnosti, že i když kolem vládnou prakticky letní teploty a člověk hledá spásu ve stínu, tam nahoře, ve výšce několika kilometrů, v této subtilní cirrovité oblačnosti mrzne.

Zelený a rudý okraj

27. 9. 2023

Koncem září nás na hvězdárně navštívil Daniel, kolega z Anglie, který se věnuje pozorování oblaků a atmosférických jevů. Anglie je země, kde je počasí takřka neustále pod vlivem přílivu chladného, vlhkého vzduchu původem z Atlantiku – často tam prší nebo je zataženo. U nás bylo na podzim nebývale teplo – padaly samé teplotní rekordy a obloha byla jak naschvál skoro bez mráčku. S Danielem jsme se tedy zaměřili na jevy jako je zelený záblesk, které lze pozorovat při západu Slunce na čisté obloze. Prvního dne se nám podařilo fotograficky zaznamenat tzv. zelený okraj, který je vidět jen na fotografiích pořízených při velkém zvětšení a v podstatě se jedná o jev způsobený lomem světla v atmosféře. Na horní straně může mít Slunce zelený nebo dokonce modrý okraj. Na spodní straně Slunce je naopak Slunce načervenalé. Modrá a zelená složka světla se však v atmosféře snadno rozptyluje a vyfotografovat zelený nebo modrý okraj Slunce je trochu náročnější.  Na Slunci jsou také patrné sluneční skvrny a okraj slunečního disku je zubatý díky vrstevnatosti atmosféry.

Rudý západ Slunce

29. 9. 2023

Dalšího dne jsme se vydali fotografovat západ Slunce na nedaleký Děvín na Pálavě. Když je Slunce červené, jsou západy Slunce asi nejkrásnější – to je to, co se nám na západech Slunce tolik líbí. Bohužel to však znamená, že ve vzduchu v atmosféře je hodně prachu nebo vlhkosti, takže vyfotografovat zelený záblesk nebylo možné. Ohyb světla v atmosféře byl ale poměrně výrazný, protože Slunce zapadlo výrazně zploštělé. Rudý západ Slunce z Pálavy jsme pozorovali ve společnosti dalších nadšenců, kteří si něco takového nechtěli nechat ujít. Výstupu na Děvín určitě nikdo z nás nelitoval.

Horseshoe cloud

30. 9. 2023

Vzduch, který dýcháme je tvořený plynem a plyn je tekutina, ve které se mohou vytvářet rotující víry. Vzduch je průhledný a většinu vzdušných vírů nad námi tedy nevidíme – někdy však můžeme vidět oblaka, která se v takových vírech pohybují. Nejznámějším příkladem atmosférického víru je tornádo nebo tromba a je jím i oblak ve tvaru podkovy na přiložené fotografii, který patří mezi nejvzácnější druhy oblaků vůbec. Podařilo se nám jej zachytit asi po deseti letech, co oblohu pozorujeme. Tento oblak vzniká podobně jako vírové prstence v šálku kávy. Po obloze se pohyboval asi jednu minutu, poté se rozpadl. Když se na obloze objeví jeden, může se vytvořit i další. Další takový jsme ale nepozorovali.

Modrý okraj

11. 10. 2023

Atmosférickou refrakci na zapadajícím slunci jsme pozorovali dál. Jedenáctého října byly podmínky výrazně lepší než minule – byla slabá teplotní inverze a Slunce zapadalo žluté, u obzoru silně zploštělé (asi v poměru 5:4). Po zpracování se na některých fotkách objevil kromě červeného a zeleného okraje také náznak modrého okraje. Zdá se, že jsou tyto jevy poměrně časté, ale podobných fotografií je ze světa velmi málo. Uvidíme, jaké fotografie nám přinesou výraznější zimní inverze.

Obloha se třemi Slunci

23. 10. 2023

I na ždánické hvězdárně lze občas zahlédnout tři Slunce na nebi, a to ani nežijeme u trojhvězdy. Tomuto relativně častému halovému jevu se říká boční, nebo též vedlejší Slunce, případně parheium. Vzniká lomem slunečních paprsků na drobných ledových krystalcích v oblacích. Objevují se asi 22 stupňů vlevo a vpravo od Slunce a přiléhají z vnějšku k tzv. malému halu, což je světelný kruh kolem Slunce, jehož horní polovina je na snímku rovněž patrná.

Podzim ve Ždánicích

26. 10. 2023

Koncem října se do Ždánic vrátil ten pravý podzim. Krajina kolem Panských rybníků hrála všemi barvami.

Podzim ve vídeňské pánvi

28. 10. 2023

Koncem října měla rána takový svěží nádech. Začalo období ranních mlh a zároveň nám něco říkalo, že pomalu začíná i období dalekých výhledů. Když v pátek 27. 10. přešla fronta, zkusili jsme po dešti pod zataženou oblohou vyhlížet na obzoru Alpy, ale marně. Zato větrníky na rakouské straně se chvílemi doslova rozzářily, jak se na nich odráželo sluneční světlo a byly krásně vidět i pouhým okem. Podobně tomu bylo i dalšího dne ráno. Větrníky tentokrát zářily ve svitu vycházejícího Slunce, ale po vrcholcích Alp ani stopy. I tak stálo za to si přivstat a sledovat, jak se po zelenkavých polích v údolí vídeňské pánve v popředí Malých Karpat po roce převaluje mlha – vrátilo se období podzimních ranních mlh.

Kouzlo refrakce

28. 10. 2023

Když je průzračný vzduch a Slunce je jasně vidět až těsně u obzoru, je zajímavé si jej prohlédnout také projekčním dalekohledem. Díky postupnému lomu světla v atmosféře je obraz Slunce deformovaný a jak bylo popsáno u obrázků Slunce výše, lze snadno zahlédnout spodní načervenalý a horní nazelenalý, případně namodralý okraj. Kruhová šablona velice dobře ukazuje výškové zploštění slunečního disku, zatímco šířka zůstává zachovaná. I když se nám tedy při pozorování očima zdají kotouče Slunce, nebo Měsíce větší, skutečnost je přesně opačná a ploška obou kotoučků je dokonce menší! Jedná se čistě o optický klam. Atmosférická refrakce navíc jakoby obraz Slunce pozvedává, takže v okamžiku, kdy se na tomto snímku sluneční disk dotýká korun stromů na protějším hřebenu, je ve skutečnosti již prakticky celé pod obzorem.

Přízrak v mlze

1. 11. 2023

Jak jsme zaznamenali z médií a ze sociálních sítí, Alpy byly letos vidět 18. 10. ze Šumavy, 26. 10. ze Znojemska, 28. 10. z Brněnska a 29.-30. 10. znovu ze Šumavy. V listopadu jsme se konečně dočkali i na Hodonínsku. Období skvělých dohledností letos začalo později než v minulých letech. Vysvětlujeme si to mnoha faktory. Letos k nám stále proudil teplý vzduch od jihu a s ním i saharský prach. Na vrcholcích Alp také skoro chyběl sníh. Slunce má pořád sílu, a i brzo ráno, když je čistý vzduch, se viditelnost rychle zhoršuje s tím, jak Slunce roste nad obzor a vlhkost, která se přes noc sráží na chladném zemském povrchu, se dostává do vzduchu. V půl deváté už bylo docela pozdě na takto daleká pozorování, ale naštěstí se ještě dalo zahlédnout nejvyšší vrchol blízkých rakouských Alp, Klosterwappen, který skutečně jen na okamžik vystoupal nad zamlženým obzorem jako přízrak.

Zasněžené vrcholy Alp

4. 11. 2023

O poznání lepší pohled na Alpy se nám naskytl o tři dny později před osmou hodinou ráno. Vrcholy Ždánického lesa i strážovský vysílač byly v té době zcela zahaleny mlhou. I přes tyto podmínky se nám povedlo z níže položené vyhlídky ve Strážovicích bez problému zahlédnout Klosterwappen i očima. Nicméně, stále to byl boj s mlhami a s oparem. Zavzpomínejme na jedno z našich prvních pozorování Alp z druhého března roku 2020. Tehdy se nám ze Strážovic naskytl neuvěřitelný pohled. Alpy měly nad obzorem tak výrazný reliéf, že se zdálo, že rozptyl světla přestal fungovat. Od té doby vyhlížíme Alpy rok, co rok, znovu a znovu, ale podobné podmínky se zatím neopakovaly. Nezbývá než přát si a doufat, že nám nadcházející meteorologická zima dovolí další takové výhledy.

Vzpomínka na 2. březen 2020

Pokud jste Alpy z Moravy ještě neviděli, doporučujeme sledovat online kameru ČHMÚ z Kuchařovic u Znojma, podle které si můžete udělat nejlepší představu o aktuálním stavu dohlednosti. Alpy jsou ze Znojemska vidět takřka nad celým jižním horizontem, mají odtud mnohem lepší výhled než my z Kyjovska. Pokud tedy ráno vstanete a zaznamenáte na této kameře zubatý horizont, pravděpodobně budou Alpy vidět i z dalších míst na Moravě. Podobně bývají vidět třeba i z brněnských Hádů: https://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/kam/prohlizec.html?cam=kucharovice

Uhlíky západu

5. 11. 2023

Silnice ze Ždánic do Bučovic byla v listopadu uzavřená a tak bylo cestu do Brna potřeba absolvovat přes Archlebov a Žarošice. A právě mezi těmito dvěma obcemi se večer naskytla nádherná podívaná na zářivé uhlíky západu, které člověka doslova donutily zastavit auto a chvíli se kochat. To jsme ještě ale netušili, jakou parádní podívanou si pro nás nachystá obloha, až se úplně setmí. Ale o tom až v článku „Astronomický podzim“, který opublikujeme po zimním slunovratu.

První sníh

19. 11. 2023

Letos přijel na ždánickou hvězdárnu svatý Martin s více než týdenním zpožděním. Pocukroval jižní svahy Ždánického lesa a převlékl celou krajinu do bílého hávu. Byl to však jen první dotek zimy v našem kraji. Ta skutečná sněhová nadílka přišla počátkem prosince a sněhu napadlo tolik, že by se dalo i na jižní Moravě v pohodě běžkovat. Z tohoto hlediska je začátek prosince výjimečný nejméně za posledních 10 let. Říjen a listopad však patřily k rekordně teplým měsícům v celé historii měření a celý rok 2023 bude pravděpodobně globálně nejteplejším rokem v historii měření naší planety vůbec.

Zlatý podzim

24. 11. 2023

Díky vysokým říjnovým a listopadovým teplotám se listí na stromech udrželo déle. Když roztál první sníh a vysvitlo Sluníčko, ještě jednou zezlátlo celé okolí ždánické hvězdárny a podzim se ukázal v celé své kráse…

------------------------------------------------

Pod čarou uvádíme také několik momentek, které nám na hvězdárnu zaslal pan Jan Hrdina z Uherského Brodu. I když se nejedná o obrazy oblaků pořízené v bezprostřední blízkosti hvězdárny ve Ždánicích, zaujaly nás natolik, že jsme se rozhodli je s dovolením autora uveřejnit na našich internetových stránkách. Soubor svých fotografií nazval „Příroda se začíná zbarvovat do podzimních odstínů“. Velice tímto panu Hrdinovi děkujeme.