/ 03.06.2022 /
Altocumulus volutus při západu slunce
14. 3. 2022
Oblak volutus, spíše známý pod názvem roll cloud nebo rotorový oblak, patří mezi méně časté typy oblačnosti. Na první pohled se od ostatních oblaků odlišuje svým tvarem, který úzce souvisí s jeho vznikem a vývojem. Jedná se o oblak ve tvaru válce, který má obvykle na délku několik kilometrů. Tento tvar si oblak udržuje díky rotaci kolem horizontální osy. Základnu oblaku nasvěcuje právě zapadající slunce.
Jarní Ždánický les
19. 4. 2022
Stromy bez listí ve zdraví přečkaly zimu a nyní ze všech sil pumpují do svých těl životodárnou mízu. Když se někde ulomí větev, strom doslova roní kapky a na kůře se objeví veliká vlhká skvrna. Je až neuvěřitelné, kolik vody a do jaké výšky dokáže strom z podzemí načerpat. Z pupenů raší nové mladé lístky, u některých druhů dřevin dříve, u některých později, ale celý les se pod modravou oblohou postupně zazelená novou svěží barvou. Tak dobré ráno, stromy!
Bouřkový oblak cumulonimbus
24. 4. 2022
Koncem dubna jsme v okolí hvězdárny zpozorovali první jarní bouřky. Během několika málo sekund před našimi zraky doslova vyrostl nový oblak poháněný silným vzestupným proudem. O jeho síle hovoří právě rychlost růstu a také doprovodná oblačnost – nad vrcholkem kupovitého oblaku v popředí je nápadný tenký závoj oblačnosti (pileus), který byl nadzdvižen vzestupným proudem. V pozadí snímku je také nápadný bouřkový oblak (cumulonimbus) ve stádiu zralosti, který dosáhl tropopauzy a vytváří charakteristickou vláknitou (capillatus) kovadlinu (incus).
Pylový oblak
8. 5. 2022
Cumulus fractus a cirrus fibratus
21. 5. 2022
Málokdy si při pohledu na oblohu uvědomujeme, že pozorujeme oblaka v různých výškách. Zkušený pozorovatel rozlišuje mezi oblaky nízkého, středního a vysokého troposférického patra. Oblaka nízkého patra se po obloze pohybují rychleji a jsou také obvykle mohutnější. Na výše uvedeném snímku jsou oblaka nízkého patra reprezentována kupovitými oblaky (cumulus) v podobě relativně drobných, natrhaných obláčků (fractus), které náhle vznikají, velmi rychle mění svůj tvar a stejně náhle zanikají. Oblačnost středního patra zde zastoupena není. Oblačnost vysokého patra má podobu řídké, řasovité oblačnosti (cirrus) s vláknitou podobou (fibratus). Ještě výše létají letadla, která po sobě zanechávají kondenzační stopy, které lze rovněž označit jako oblaka (cirrus homogenitus).
Oblak na zemi
26. 5. 2022
Když v noci sprchne, nebo je jen vysoká vlhkost, je velmi pravděpodobné, že vodní pára začne při zemi v ranním chladu kondenzovat a vytvoří malé vznášející se kapičky vody – oblak těsně nad zemí – mlhu. Ke vzniku mlhy však nestačí pouze vlhkost. V atmosféře se musí vyskytovat určitý katalizátor, kondenzační jádra, jako například prach, nebo pyl. Zejména pylu je nyní, v jarních měsících, ve vzduchu dostatek a tak se možná mlha vytvořila právě i díky jemu.
Mlha jako na horách
26. 5. 2022
Jak začnou ranní sluneční paprsky ohřívat zemský povrch, začíná se mlha zvedat a připomínat klasický oblak. Jenže tento moc dlouho nevydrží. Kapičky oblaku se vlivem tepla začínají rychle vypařovat a přeměňovat na neviditelnou vodní páru. Zanedlouho oblak zmizí jako mávnutím kouzelného proutku a je tu další krásný nový den.
Oblaka cumulus humilis
30. 5. 2022
S meteorologickým jarem jsme se loučili v již typicky letním duchu, pod oblaky charakteristickými právě pro něco, které můžeme považovat za indikátory ‚dobrého počasí‘. Jedná se o zástupce kupovité oblačnosti nízkého patra s plochou tmavou základnou a světlými, kupovitými vrcholky (cumulus), které nedosahují výraznějšího vertikálního rozvoje (humilis). Tento typ oblaků vzniká v podmínkách minimální konvekce a nízké vlhkosti vzduchu, což jsou podmínky zcela nevhodné pro vznik a rozvoj bouří. Lze tedy očekávat, že bude pěkné počasí.
Malé halo - oblačná svatozář hvězdárny
31. 5. 2022
Zajímavý halový úkaz se nad hvězdárnou ve Ždánicích vyskytl v poslední den meteorologického jara před osmou hodinou ranní. Na obloze se okolo Slunce ukázal světlý kruh o poloměru 22°, důkaz toho, že subtilní cirrovitá oblačnost se skládala z ledových krystalků. Jednalo se o tzv. malé halo, jeden z nejběžnějších halových jevů. I očima bylo dobře patrné, že na vnitřní straně, směrem ke Slunci, se jevilo mírně načervenalé.
------------------------------------------------
Pod čarou uvádíme také několik momentek, které nám na hvězdárnu zaslal pan Jan Hrdina z Uherského Brodu. I když se nejedná o obrazy oblaků pořízené v bezprostřední blízkosti hvězdárny ve Ždánicích, zaujaly nás natolik, že jsme se rozhodli je s dovolením autora uveřejnit na našich internetových stránkách. Velice tímto panu Hrdinovi děkujeme.
Oblačné drama nad Velkou Javořinou, nejvyšším vrcholem Bílých Karpat.
Planoucí obzor - svítání z Vápenic nad obecním úřadem, směrem na Chabovou. Patrný je tzv. "sloup", relativně běžný halový jev, vznikající odrazem slunečního světla na ledových krystalcích v cirrovité oblačnosti. V podstatě se jedná o podobný jev jako při zrcadlení Slunce nebo Měsíce na lehce zvlněné vodní hladině.
Snové červánky.
Oblaka podobná pásové struktuře atmosféry na Jupiteru.
Meteoprůhled do kosmu - modré oko na modré planetě.