Letenku do vesmíru, prosím?

/ 15.04.2022 /

Když v polovině 60. let 20. století plynulo více než 5% HDP Spojených států do závodů o Měsíc, postupoval vývoj kosmonautiky neuvěřitelně rychle vpřed. Vesmír se zdál nadosah. A když na Měsíci přistáli první lidé, bylo to takové nadšení, že společnost Hilton plánovala na Měsíci dokonce vybudovat hotel! Kdepak oběžná dráha Země, Měsíc je ta správná destinace pro solventní turisty. Tři patra pod povrchem a nahoře vyhlídková prostora s barem, kde nápoje míchají roboti. Do svého lunárního hotelu již společnost Hilton začala přijímat rezervace a rozdávala reklamní klíče od hotelových pokojů… Jenže projekt Apollo předběhl svoji dobu a zájem o Měsíc následně upadl na desítky let...

Otočme stránku. Eric Anderson byl člověk, který v 90. letech začal organizovat komerční lety do stratosféry ruskými nadzvukovými stíhačkami. V ruské armádě bylo a je zřejmě možné úplně všechno a dolary se hodí vždycky a tak se více než 1000 zájemců dostalo do výšky až 25 km, kde se již obloha ve dne jeví černá a odkud je patrné zakřivení Země. K dalšímu rozšíření svých aktivit potřeboval Anderson investora a toho našel v osobě Dennise Tita. Tento člověk byl již od malička nadšenec pro kosmonautiku, pracoval v NASA, potom začal podnikat na burze, kde díky svému matematickému géniu pohádkově zbohatl. Dennis Tito si však především přál letět do vesmíru sám a to opravdu do vesmíru, nad tzv. Kármánovu hranici. Theodore von Kármán stanovil tuto hranici na výšku, ve které rychlost působící na křídla letadla vztlak, je už současně rychlostí oběžnou. Obecně se pohybuje kolem 83 km a vědci se domluvili na zaokrouhlenou hodnotu 100 km. Dennis Tito tedy využil Andersonových kontaktů v Rusku a jako prvnímu platícímu člověku světa se mu skutečně podařilo dostat na oběžnou dráhu. 28. dubna 2001 se stal prvním kosmickým turistou a započal tak nový věk kosmonautiky. Od té doby si letenku na oběžnou dráhu zaplatili mnozí další lidé a cena letenky s narůstajícím zájmem postupně stoupala. Za 12,5 miliónů dolarů, které zaplatil Tito, se dnes již na oběžnou dráhu nedostanete. Reálná cena za jednu letenku je nyní kolem 50 miliónů dolarů a není bez zajímavosti, že v poslední době šlo do rozpočtu ruské kosmonautiky 25% – 30% z příjmů od kosmických turistů! Patřili mezi ně například Charles Simonyi - spoluzakladatel Microsoftu, Richard Garriott - syn astronauta Owena Garriotta a producent počítačových her, Guy Laliberté - zakladatel Cirque du Soleil a první klaun v kosmu a další bohaté a velice zajímavé osobnosti.

Souběžně s tím se rozběhl i vývoj soukromých dopravních prostředků, schopných dopravit platící pasažéry nad Kármánovu hranici. Spouštěcím impulzem bylo v 90. letech vypsání ceny „X Prize“ ve výši 10 milionů dolarů tomu, kdo jako první sestrojí ze soukromých prostředků kosmickou loď, která vynese tříčlennou posádku na hranici kosmu a tento let zvládne do dvou týdnů zopakovat. Vítězem se stala firma Scaled Composites, která do vývoje investovala celých 25 milionů dolarů a let podnikla na podzim 2004. Dnes tato společnost podniká pod značkou Virgin Galactic, kterou vlastní miliardář Richard Branson a i když doposud moc nelétala, zdá se, že se u ní blýská na lepší časy. Technické i finanční problémy jsou zřejmě vyřešeny a snad Virgin Galactic začne v dohledné době skutečně komerčně létat. Dalším velkým hráčem na poli kosmické turistiky je jeden z nejbohatších lidí planety Jeff Bezos a jeho firma Blue Origin. Má neskutečně široký záběr. Vyvíjí celou flotilu raket a lunární přistávací modul, pracuje na vesmírném vysokorychlostním internetu „Kuiper Systems“… V oblasti vesmírné turistiky podporuje projekt New Shepard pro lety na suborbitální dráhu. Do posádky pro let, který proběhl 20. července 2021, pozval Jeff Bezos Wally Funkovou, dámu, které bylo 82 let! Byla totiž jednou z prvních astronautek skupiny „Mercury 13“, ale jako žena neměla v tehdejší NASA šanci do vesmíru optavdu vzlétnout. A kdo dnes může komerčně letět do vesmíru? Podle Richarda Bransona každý, kdo přežije jízdu na horské dráze a podle Jeffa Bezose každý, kdo zvládne po svých vystoupat po schodech 7 pater do rakety. Cena letenky po balistické suborbitální dráze do výšky kolem 100 km se pohybuje okolo 500 000 dolarů. Komerční místa poskytuje samozřejmě také společnost „Space X“ Elona Muska v kabině „Crew Dragon“. Jedná se o kosmickou loď, kterou je možné jednak podnikat cesty na ISS, nebo jen „vyhlídkové“ lety na oběžnou dráhu a potom je možné její nos vybavit velikou vyhlídkovou prosklenou kopulí. Asi nejzajímavějším zákazníkem je japonský miliardář a spoluvlastník Space X Jusaku Maezawa, který se má stát prvním turistou, který se svými přáteli obletí Měsíc! Ale to už je úplně jiná cenová kategorie… Pro „běžné“ movité lidi je zajímavá skutečnost, že Elon Musk plánuje používat rakety Starship také pro běžné komerční lety po Zeměkouli, podobně jako kdysi letadla typu Concorde. A potom už nebude problém i během cestování z místa na místo překonat Kármánovu hranici a kosmická turistika se stane běžnou součástí cestování.

Nejlevnější způsob cestování do vesmíru dnes nabízí firma Celestis. Jedná se o lety po suborbitální i orbitální dráze, let na Měsíc i mimo Sluneční soustavu okolo jádra Galaxie ve stopách sond Pioneer, Voyager a New Horizons. Čtvrtá, nejnáročnější varianta přijde na 12 500 dolarů. A co je potřeba pro to udělat? Zemřít! Jedná se totiž o kosmický pohřeb a na cestu se vydá 7 gramů vašeho popela...

Když to tedy shrneme, podle časopisu Forbes si let na oběžnou dráhu v kabině Crew Dragon může dnes dovolit zhruba 1000 nejbohatších Čechů. Let v suborbitální kabině (v ceně rodinného domku) si teoreticky může dovolit asi 1 000 000 až 2 000 000 Čechů. Je to jen otázka priorit, zda si postavíte dům, nebo jestli poletíte do vesmíru. A velmi úspornou možnost, kterou si může dovolit většina Čechů, nabízí americká společnost Celestis, jenže je zde problém, že si toho letu asi moc neužijete.

Upřímně, určitě úplně nejlevnější variantou je návštěva našeho digitálního planetária, kde si můžete zaletět do vesmíru vysoce nadsvětelnou rychlostí prakticky kamkoliv vás napadne. A to naprosto bezpečně a se stoprocentní zárukou návratu :-).

Přednáška se všem návštěvníkům velice líbila.

Součástí přednášky byla vernisáž výstavy Tomáše Přibyla „Pozvali nás do vesmíru“. Jedná se o největší sbírku podpisů astronautů, kosmonautů a taikonautů v naší republice a jednu z největších sbírek na světě. Na hvězdárně ve Ždánicích bude dostupná do konce června.

Návštěvníci si navíc mohli prohlédnout i model Hubbleova vesmírného dalekohledu v měřítku 1:5, z dílny společnosti JéTé Pádlo z Náměště nad Oslavou. Velice tímto děkujeme Ing. Ferdinandu Szemlovi, otci tohoto modelu, který se přednášky také osobně zúčastnil a rovněž panu Lubomíru Dejmkovi za zapůjčení Lego modelu raketoplánu Discovery, kterým byl HST dopraven do vesmíru.