Klimatická krize a co máme dělat…

/ 16.03.2020 /

Citát prince Charlese: „Snahy snížit množství skleníkových plynů pomocí mezinárodních dohod lze jen uvítat, přicházejí však bohužel o deset let pozdě.“ Tento výrok pochází z roku 1991! Kdybychom začali účinně řešit globální oteplování na přelomu 70. a 80. let 20. století, měli bychom šanci jej zvrátit. Nyní je již pozdě. Naše planeta se nezvratně otepluje a my již nyní budeme řešit pouze následky tohoto procesu. Nyní se hraje už jen o to, zda budou následky špatné, nebo katastrofální. Oprávněně se hovoří o globální klimatické krizi, či globálním rozvratu klimatu.

Lidstvo dnes zásadně ovlivňuje globální klima na planetě Zemi. Díky lidskému působení Země do vesmíru odráží stále méně světla, než ze Slunce přijímá. Skleníkový efekt je důležitý a bez něj bychom zde nemohli žít, ale nadměrný skleníkový efekt je problém. Prakticky celá planeta se otepluje a největší nárůst teploty zaznamenává Arktida a to zejména v zimním období.

Historicky se klima na planetě Zemi měnilo vždy. Bývalo kdysi dokonce i teplejší období než je dnes, ale co je ojedinělé, je současná rychlost oteplování. Takovým tempem, jako nyní, se klima neměnilo už desítky, ne-li stovky milionů let. Od doby začátku průmyslové revoluce stoupla teplota planety o 1°C a tento trend pokračuje. A za toto oteplování je zodpovědný čistě člověk. Pokud se týká přírodních vlivů (např. emise oxidů síry z vulkanických erupcí, nebo pokles výkonu Slunce), za posledních 50 let působily spíše mírné ochlazování a velmi malou část oteplení způsobené člověkem tak kompenzovaly. Lidský faktor je v případě globálního oteplování naprosto dominantní a souvisí především s emisemi skleníkových plynů. Výrazně měníme složení atmosféry, zejména pokud se týká množství oxidu uhličitého. Proti oteplujícímu vlivu skleníkových plynů stojí naopak ochlazující vliv lidských emisí oxidu siřičitého ze spalování sirnatých paliv, ten ale už v poslední době neroste.

Lidem se daří tam, kde mají dostatek přírodních zdrojů, tzn. přiměřené množství vláhy, příznivý průběh teplot, počasí bez bouřlivých zvratů a přírodní, nebo kulturní vegetaci. Nejcennějším přírodním zdrojem je stabilní klima, které mělo lidstvo k dispozici prakticky od poslední doby ledové. Stabilní klima jsme však již bohužel ztratili a nyní jde o to, jak moc a jak rychle se klima změní. Neodvratný se již dnes jeví rozpad většiny ledového příkrovu Západní Antarktidy a možná i Grónska, o alpských ledovcích nemluvě. Teplejší atmosféra může pojmout více vodní páry a mohou tak nastávat mohutnější srážky. Přijde-li však nebývale teplý, ale suchý vzduch, vysuší krajinu mnohem více než vzduch chladný. Toto se děje nejen v Austrálii, ale i u nás, důsledkem čehož je pokles hladin spodních vod. Nebývale teplý, do hloubky prohřátý oceán umožňuje zase rozvoj tropických cyklónů s extrémními rychlostmi větru a extrémními srážkami.

A co u nás v ČR? Teplá Arktida znamená ztrátu našeho mírného podnebí. Změny proudění ve vysoké atmosféře (tzv. tryskové proudění) vedou k dlouhodobým typům jednoho extrémního stavu počasí, vzpomeňme např. na horké léto 2018. V delší časové perspektivě nás převážně čekají delší a horká léta a krátké a teplé zimy. Klima v ČR bude v průměru teplejší a sušší. Jedním ze znaků měnícího se klimatu v ČR byla také kůrovcová kalamita v loňském roce.

Pařížská dohoda z roku 2015 reflektuje vážnost situace, chce zabrzdit oteplování, jak je to jen možné a pokud možno odvrátit nepříznivé dopady („udržení nárůstu globální teploty výrazně pod hranicí 2°C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil 1,5°C“). Nicméně nárůst o 1°C již máme za sebou a dosavadní závazky bohužel ani zdaleka nestačí na zastavení nárůstu teploty pod 2°C. A přitom ani hranice 1,5°C není považována za bezpečnou. Již dnes se například rozsáhlé oblasti stávají vyprahlými a to vede ke stěhování lidí z venkova na periferie měst, ztrátě sociálního smíru, následovaného konflikty a válkami. Vzpomeňme na Sýrii, Afganistán, mnoho afrických zemí, Mexiko…

Je nutné, aby se stalo spalování fosilních paliv společensky nepřijatelné. Aby bylo zřejmé, že každá spotřeba, která je opřena o fosilní paliva a není nezbytná, je nemravná. A takto je dnes řešena třeba naprostá většina topení, cestování a elektřiny. Společenskou normou se musí stát ohleduplnost k přírodě, provázená snížením nutnosti výroby téměř čehokoliv. Výrobu totiž posiluje zahazování ještě funkčních a opětovné nakupování nových výrobků, do kterých nás tlačí reklama. Každý, kdo není vegan může přispět ke snížení emisí skleníkového metanu a oxidu dusného redukcí spotřeby mléčných výrobků a masa a zvětšením podílu potravin rostlinného původu. Jako společnost bychom měli urychleně v mnohem větší míře budovat a přejít na využívání nefosilních zdrojů energie, jako jsou větrné a sluneční elektrárny. Omezit svícení, tzn. v noci svítit s rozumnou intenzitou a výhradně do dolního poloprostoru. Omezit letecký provoz, který produkuje skleníkové plyny ve velkých výškách, kde jsou škodlivější než u zemského povrchu. Nové budovy by se měly stavět ne hůře než v pasivním standardu a staré domy neopravovat nekvalitně. Takových věcí je samozřejmě mnohem více a společnost by měla finančně motivovat své obyvatelstvo, např. prostřednictvím tarifů a daní, aby se chovalo k životnímu prostředí šetrně.

Na celé Zeměkouli již bylo 65% uhlíkového rozpočtu (790 miliard tun), slučitelného s cílem, aby oteplení planety nepřesáhlo 2°C, vyčerpáno do roku 2012. Bohužel, nezdá se, že by se lidstvo jako celek od té doby začalo chovat odpovědně. Pro Česko to například znamená nechat 9/10 zásob uhlí nevytěžených a jako nemravný lze z tohoto hlediska hodnotit uvažovaný prodej elektrárny v Počeradech soukromému subjektu. Nezbytností je též výrazné zpoplatnění emisí skleníkových plynů. Evropa se snaží stát se modelem pro chudé země a také jejich donorem. Skoro všechny potřebné technologie již existují, stačí je začít využívat v potřebné míře a přestat jednat, jako kdybychom měli v záloze čtyři další Zeměkoule, kam se můžeme v případě nouze přestěhovat.
V sázce není nic menšího než naše přežití.

O přednášku byl velký zájem, o čemž svědčilo množství rezervací. Vždyť tématem byl stav naší planety, našeho domova.

Bylo toho mnohem více, co zaznělo v neobyčejně zajímavé přednášce RNDr. Jana Hollana, Ph.D. Vysvětlil nám energetickou bilanci v zemské atmosféře, fyzikální příčiny globálního oteplování včetně číselného vyjádření i to proč hlavní roli v současném klimatickém rozvratu hraje právě oxid uhličitý uvolňovaný z fosilních paliv. Na rozdíl od našich návštěvníků se bohužel lidstvo dosud příliš nepoučilo. Ve čtvrtohorách byla koncentrace oxidu uhličitého vždy pod 300 ppm, v nejhlubších minimech, během poslední doby ledové, kdy byla zaledněna značná část Evropy, se pohybovala kolem 180 ppm. V současnosti již přesáhla hodnotu 400 ppm a díky masivnímu spalování fosilních paliv bohužel i nadále rychle roste.

V případě RNDr. Jana Hollana, PhD. má naše planeta Země plnou podporu. Jan Hollan jde i sám osobně příkladem, jak by se lidé měli chovat ve vztahu k přírodě a životnímu prostředí. Kdyby v praktickém životě většina obyvatel následovala vzoru Jana Hollana, měla by naše planeta a potažmo i lidstvo velkou naději.

Související odkazy:
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/420235100161001-environmentalni-zal/
http://amper.ped.muni.cz/gw/CoVime.html
https://ourworldindata.org/co2-and-other-greenhouse-gas-emissions
https://csas.earth.columbia.edu/
https://www.esrl.noaa.gov/gmd/ccgg/trends/history.html
https://skepticalscience.com/graphics.php?g=57
http://www.columbia.edu/~mhs119/Temperature/
http://www.columbia.edu/~mhs119/CO2Emissions/
http://amper.ped.muni.cz/gw/
http://amper.ped.muni.cz/pasiv/standardy/kTeplotam_zimnich_interieru.pdf
http://amper.ped.muni.cz/pasiv/regenerace/
http://amper.ped.muni.cz/pasiv/standardy/spravne_staveni.pdf
https://www.veronica.cz/publikace-ke-stazeni?i=109
https://www.veronica.cz/chranime-klima-a-ucime-ostatni-jak-na-to
https://www.zmenaklimatu.cz/cz/
https://is.muni.cz/el/fss/podzim2019/HEN644/um/