Johannes Kepler a Tycho Brahe, dvě hvězdy renesančního nebe

/ 24.08.2022 /

V loňském roce uplynulo 450 let od narození Johana Keplera a rovněž 420 let od úmrtí Tycha Braha. U této příležitosti zazněla na ždánické hvězdárně přednáška o těchto dvou významných renesančních osobnostech v podání Ing. Pavla Goliáše z Nové Akropolis, mezinárodní společnosti s více šedesátiletou tradicí, která se zabývá filozofií, kulturou a dobrovolnictvím.

Dílo Tycha Braha a Johana Keplera, které vzniklo především v rudolfínské Praze, se stalo bránou k novodobému pohledu na vesmír. Jeden bez druhého by k takovému poznání určitě nedospěl, potřebovali se navzájem.

I když už v antice uvažovali Pythagorejci o heliocentrickém uspořádání světa, převládl nakonec názor Aristotela, který za střed všehomíra považoval Zemi. Klaudios Ptolemaios potom tento geocentrický systém postavil pomocí deferentů a epicyklů na matematické základy. Jak Brahe, tak Kepler však byli především ovlivněni heliocentrickou soustavou, oprášenou Mikulášem Koperníkem, která sice s velkými chybami, ale přeci jen správněji popisovala fungování vesmíru. Museli však být velice opatrní, protože ještě kolem roku 1600 se za heliocentrickou představu upalovalo!

Tycho Brahe byl šlechtic. Dostalo se mu výborného vzdělání a je považován za nejlepšího pozorovatele renesance. V roce 1572 si všiml nové hvězdy v souhvězdí Kassiopeia a měřením zjistil, že tato hvězda je podstatně dál než Měsíc. To bylo v přímém rozporu s Aristotelovým učením. Snad právě toto byl impuls, kdy se odvrátil od tradičního aristokratického způsobu života a stal se více vědcem. Jeho strýc mu postavil první observatoř spojenou s laboratoří, protože Tycho Brahe se rovněž intenzivně zabýval alchymií. Vynikajících výsledků pozorování Tychovy supernovy si všiml též dánský král Frederik II a nabídl Tychovi Brahovi vskutku královský dar – ostrov Hven, na kterém byla vybudována známá observatoř Uranienborg. Tycho Brahe zde dále konstruoval a vyráběl své vlastní, velice přesné měřící přístroje a prováděl nejpřesnější měření, jaké bylo možné provádět volnýma očima. Dalekohledy v té době ještě neexistovaly. Po smrti dánského krále však již podporu jeho nástupníka nezískal a navíc se oženil s neurozenou ženou, takže nakonec z Hvenu odjel. Na korunovaci císaře Rudolfa II se pak seznámil s Tadeášem Hájkem z Hájku, který ho Rudofovi doporučil a ten byl nadšen. Nabídl Tychovi tři zámky! Brahe si vybral Benátky nad Jizerou a oficiálně se stal císařským matematikem. V jeho popisu práce byla též výroba císařských horoskopů. I když měl Tycho k dispozici skvělá astronomická pozorování, cítil, že je nedokáže dostatečně dobře interpretovat. Nicméně, znal Keplera...

Johan Kepler vystudoval na univerzitě v Tübingenu. Byl to neobyčejně všestranný člověk, geniální matematik a také velice empatický a zásadový, protestantského vyznání, který nikdy nekonvertoval ke křesťanství. Byl fascinován představou vesmíru se sférami vepsanými a opsanými dokonalými platónskými tělesy, tzv. „Mysterium Cosmographicum“. Když působil ve Štýrském Hradci, dostal od Tycha Braha nabídku ke spolupráci a život v Čechách. V tehdejší renesanční Praze žila spousta osobností evropského formátu a jednalo se o velice svobodomyslné město. Kepler byl nejprve zřejmě zklamaný, když ho Brahe pověřil zpracováním pouze svého pozorování Marsu. Předpokládal totiž, že mu Brahe poskytne všechna pozorování, ale Tycho byl váhavý. Mohla za to špatná zkušenost s Mikulášem Reimarusem Ursem, který mu ukradl jeho kompromisní model vesmíru. Spolupráce Braha s Keplerem však trvala bohužel jen necelé dva roky. Tycho Brahe zemřel, zřejmě na akutní uremii, čili nefunkčnost ledvin. Kepler po něm převzal funkci císařského matematika a nejen to. K císaři Rudolfovi měl velice blízko a stal se dokonce jeho neoficiálním poradcem a psychologem. Kromě horoskopů začal na přání císaře sestavovat tzv. Rudolfínské tabulky, navíc sestrojil vlastní typ dalekohledu a sepsal spoustu dalších pozoruhodných prací, například o vzniku sněhové vločky. Největším objevem však byly první dva zákony o pohybu planet, první o elipsách a druhý o průvodičích. Třetí zákon vyjadřující poměry oběžných dob planet vzhledem k jejich vzdálenosti od Slunce byl popsán později. Ukázal tím svoji velikost, protože ve jménu pravdy dokázal opustit svou původní představu o heliocentrickém systému se sférami danými platonskými tělesy. Poznámky, které si psal do deníku byly téměř kacířské. Ptal se nejen jak, ale také proč vesmír funguje právě takto. Tím předzvěstoval dokonce i základy teorie gravitace. Možná, kdyby došlo k většímu přenosu poznatků mezi jím a Galileo Galileim, možná by se v poznání společně dostali ještě dál. Rád by prý poznal ruce boha, které utvořily vesmír a rád by viděl, jak to modelovaly, z úcty k tomu božskému. Byl to hluboce věřící člověk.

Po smrti Rudofa II se Kepler odstěhoval z Prahy. Rudolfínské tabulky byly vydány až roku 1627, ale na rozdíl od předrudofínských byly již vypočítány na základě heliocentrické soustavy. Smrtí Johana Keplera v Řezně na nachlazení a celkové vyčerpání organismu se uzavřely kapitoly těchto dvou hvězd renesančního nebe, jejichž světočáry se nakrátko protnuly v Praze, tehdy nejpokrokovějším a skutečně nejsvobodomyslnějším městě Evropy.

Přednáška byla pozoruhodná a těšila se zaslouženému zájmu.

V přednášce jsme se mimo jiné dozvěděli, že Johan Kepler byl vynikající matematik, měl však špatný zrak a tak měl potíže s pozorováním. Bylo proto veliké štěstí, že se v Praze setkal s nejlepším pozorovatelem své doby, Tycho Brahem, jehož pozorování dokázal správně interpretovat.

S jazykovou bariérou Brahe a Kepler potíže neměli, protože oba mluvili skvěle latinsky, jazykem, který byl pro renesanční učence tím, čím je pro dnešní generaci angličtina. Toto sousoší Tycha Braha a Johana Keplera můžete najít v Praze před Gymnáziem Jana Keplera v místě, kde kdysi stával dům, kde obě tyto skvělé osobnosti bydleli.

Setkání prof. RNDr. Jiřího Komrsky, CSc, odborníka mimo jiné na historii fyziky a Keplera s Ing. Pavlem Goliášem na ždánické hvězdárně. Podle názoru prof. Komrsky byla přednáška perfektní, což byla pro Ing. Goliáše veliká poklona.