Histokola zamířila letos také ke hvězdám

/ 11.08.2021 /

Histokola jsou největší akcí, která se během roku ve Ždánicích pořádá. Histokola mají mnohaletou tradici a sjíždí se zde pravidelně z celé republiky milovníci bicyklů všelikerých typů i značek, aby se pobavili a podnikli pohodovou jízdu do Dražůvek a zpět. V posledních třech letech se této akce zúčastnila též naše ždánická hvězdárna, která nabídla zájemcům pozorování Slunce a večerní hvězdné oblohy. V minulosti nám počasí bohužel příliš nepřálo a tak se zájemci dozvěděli alespoň různé zajímavosti o funkci astronomických dalekohledů a o nebeských tělesech, při jejichž sledování nám však většinou bránila oblačnost. Letos jsme měli poprvé štěstí na počasí, které vyšlo skoro na jedničku. Návštěvíci si tak mohli poprvé vychutnat pohled do tváře naší nejbližší hvězdy a po setmění zase do nesmírných dálav kosmu. I když byla sluneční fotosféra skoupá na skvrny, bylo krásně patrné okrajové ztemnění hvězdy, jemná struktura granulace a světlá fakulová pole. Návštěvníci byli též překvapeni značnou rychlostí, kterou se po vypnutí hodinového stroje dalekohledu začalo díky rotaci Země posouvat Slunce po stínítku. Další sluneční dalekohled zobrazil velice atraktivní červenou chromosféru, která se jevila doslova jako rozbouřená hladina moře. Nad okrajem slunečního disku tančily v zorném poli okuláru nádherné protuberance. Večer se nám sice nad hlavou začala formovat oblačnost, ale po západu Slunce se naštěstí rozpustila a tak jsme měli možnost pozorovat Saturn, dvojhvězdu Albireo i pěknou Prstencovou mlhovinu v souhvězdí Lyry. Letošní astronomická pozorování v rámci Histokol se těšila velikému zájmu veřejnosti, k čemuž též přispěl 4 metry velký model Měsíce - Lunalon, který byl sám o sobě ohromnou atrakcí a zajímavostí. S odstupem se nám v zorném poli triedru jevil velmi podobně jako skutečný povrch Měsíce v okuláru astronomického dalekohledu. Z blízka si zase mohli zájemci vyzkoušet, jak těžko se na povrchu našeho vesmírného souseda museli orientovat američtí astronauté z projektu Apollo. I když měli vynikající tréning, přistání probíhalo v podstatě na slepo… Velice tímto děkujeme Hvězdárně a planetáriu Brno za zapůjčení Lunalonu. Je to úžasné, když si hvězdárny vycházejí vstříc, navzájem si pomáhají a dělají pro druhé to nejlepší co je v jejich silách. Snad je to i tím, že se hvězdáři často dívají do nebe a mají tak na spoustu věcí tak říkajíc nadhled z „kosmické perspektivy“. Veliká většina astronomů připomívá velikou hvězdářskou rodinu a tato sounáležitost je jednou z věcí, která dělá astronomii výjimečnou.

Pozorovací stanoviště ždánické hvězdárny.

Každý, kdo měl zájem, mohl nahlédnout do úžasného světa nad hlavou.

Slunce bylo k vidění dvěma různými způsoby. Dalekohled s H-alfa filtrem zobrazil sluneční chromosféru a projekční dalekohled zase oslnivě zářivou fotosféru. Bylo samozřejmě nutné pečlivě hlídat, aby se žádný z návštěvníků nepodíval omylem do projekčního dalekohledu přímo.

Nad rozbouřenou hladinou červené chromosféry se majestátně vznášely protuberance, plasmové výtrysky uzamčené v magnetickém poli Slunce. Zájemci si mohli na památku zkusit pořídit vlastní momentku přes mobilní telefon. (foto Vlastimil Olša)

Velikou atrakcí byl také nafukovací model Měsíce – Lunalon. Za jeho zapůjčení moc děkujeme brněnské hvězdárně. Při určitém úhlu nasvětlení od Slunce jevil Lunalon dokonce fáze jako opravdový Měsíc!

Při pohledu zblízka člověk zcela ztratil přehled, kde se nad měsíčním povrchem nachází. Astronauté z projektu Apollo to věru neměli jednoduché. (foto Marek Fiala)

Když přišla noc, rozsvítil se Lunalon krásným měkkým světlem a doprovázel naše návštěvníky při večerním toulání se po klenotech letní hvězdné oblohy.