Ebicykl na ždánické hvězdárně

/ 04.08.2023 /

Když se řekne Ebicykl...

(Tuto koláž vytvořil pro letošní ročník Ebicyklu za přispění všech ostatních Hynek Olchava alias "Melantrich".)

V roce 2023 se uskutečnil již 40. ročník spanilé jízdy astronomů od hvězdárny ke hvězdárně zvaná Ebicykl. Římané snad nejlépe dokáží docenit velikost čísla doposud uspořádaných Ebicyklů, když jej píší ve tvaru "XL"! Letošního ročníku se zúčastnila asi čtyřicítka nadšených cyklistů, z nichž někteří jsou astronomové profesionálové, jiní amatéři, nebo jen milovníci této královny věd. Polním hejtmanem Ebicyklu je z božího dopuštění Jiří Grygar. Putování na kolech všelikerých značek probíhá ve stylu spanilých husitských jízd, takže krajina se plení plošně a není výjimkou, když občas potká Ebicyklista Ebicyklistu v protisměru. Každý rok se postupně střídají Čechy, Morava se Slezskem a Slovensko. Letošní ročník této týdenní akce měl svůj start i cíl na hvězdárně ve Ždánicích a spaní bylo zajištěno v tělocvičně Masarykovy základní školy. Postupná etapová města byly Ždánice, Letovice, Prostějov, Přerov, Vsetín, Zlín, Veselí nad Moravou a odtud zpět do Ždánic. A právě díky tomu mohly zaznít ve ždánickém planetáriu hned čtyři mimořádné přednášky.

Nejprve v sobotu 22. července vystoupil v 16:00 hodin P. Pavel Gábor SJ, Ph.D., jezuita, kněz a zástupce ředitele Vatikánské observatoře, jehož hlavním působištěm je hora Mt. Graham v Arizoně, kde provozuje Vatikánská observatoř svůj hlavní dalekohled. Na Ebicykl přiletěl do Evropy a ve Ždánicích nám přednesl úvahu na téma „Jsme ve vesmíru sami?“. Bylo zajímavé vyslechnout si z úst tohoto vědce, jak se k existenci mimozemského života a inteligentních bytostí ve vesmíru staví katolická církev. Dnes astronomové znají více než 5000 exoplanet (planet u cizích hvězd) a Pavel Gábor nám sdělil, jaké jsou současné a plánované projekty výzkumu v této oblasti. Zamysleli jsme se nad otázkami, kdy budeme schopni zjistit, zda na některé exoplanetě je život podobný pozemskému a jaké jsou filozofické a teologické aspekty této problematiky.

Druhou přednášku přednesl v 18:00 hodin známý astrofyzik, vědec zabývající se kosmickým zářením a vynikající popularizátor astronomie RNDr. Jiří Grygar, CSc. Tématem jeho přednášky byla „Žeň objevů 2021“, ve které rozebral blesky v zemské atmosféře, vodu (led) na Měsíci, pozdní vulkanismus Měsíce, novinky z Marsu, proč Saturn obíhá ekliptiku „nakřivo“, mladé hvězdy slunečního typu, hnědé trpaslíky na roztrhání, strašidelný pokles jasnosti a nejisté parametry Betelgeuse, nejzářivější novu V1674 Herculis, splynutí dvou bílých trpaslíků, rychlé rádiové záblesky a fascinující magnetary, gravitační interakce mezi halem Galaxie a Velkým Magelanovým oblakem a také zajímavosti z okolí černých děr Centaurus A a rádiově hlučné galaxie M87. Tato přednáška se také výborně hodila k následující navazující přednášce Ladislava Šmelcera.

Následující týden v sobotu 29. července v 17:00 hodin nám Ladislav Šmelcer, odborný pracovník a zástupce ředitele hvězdárny ve Valašském Meziříčí pověděl „Co nového v astronomii aneb ohlédnutí za rokem 2022“. Ve své přednášce se věnoval přílivu informací a snímků z nového vesmírného dalekohledu Jamese Webba, sondě DART, která loni zvládla kolizní manévr a nárazem do asteroidu Dimorphos změnila jeho oběžnou dobu kolem planetky Didymos. Velmi zajímavé informace jsme se dozvěděli i o výzkumu střetu naší planety s ničivým tělesem před 66 miliony lety, které znamenalo konec éry dinosaurů a nástup našeho druhu savců a závěr tvořily meteorologické informace pořízené na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v roce 2022, které také svědčí o postupné změně klimatu na naší planetě Zemi.

Po přednášce Ladislava Šmelcera následovala v 19:00 hodin další přednáška Jiřího Grygara. Jednalo se o reprízu přednášky „Osmá múza astronomie“, která pojednávala o spojení astronomie a umění. V přednášce byl zmíněn přínos astronoma Johannese Keplera, který byl císařským matematikem na dvoře Rudolfa II. v Praze. Rozebralo se téma Písní kosmických Jana Nerudy, kde v řadě písní jsou naprosto přesné tehdejší znalosti astronomie. Ale co je objevné, jsou písně, které obsahuji texty, jež Neruda nemohl znát, ale musel je uhodnout, protože astronomové na tyto objevy přišli až ve 20. a dokonce i na počátku 21. století!  Jednalo se o jedinečné prolnutí básní a astronomie.

Bylo nám velikou ctí uvítat ve Ždánicích všechny účastníky Ebicyklu 2023. Velice tímto děkujeme vedení města Ždánic i Masarykovy základní školy ve Ždánicích, díky kterým se toto setkání mohlo uskutečnit. Mimořádné přednášky konané v rámci akce Ebicykl přilákaly také velké množství zájemců. Celkem si tyto přednášky přišlo poslechnout 160 návštěvníků.

Přednáška Pavla Gábora.

První přednáška Jiřího Grygara.

Přednáška Ladislava Šmelcera.

Druhá přednáška Jiřího Grygara.

Slavnostní zahájení 40. Ebicyklu pokřikem v Masarykově ZŠ ve Ždánicích.

Velmi zajímavý byl živý vstup Ebicyklisty RNDr. Jana Hollana, Ph.D. pro CNN Prima News na téma klimatické změny a jejich dopady (viz https://cnn.iprima.cz/videa/cnndomaci/klimaticke-zmeny-a-jejich-dopady). Tato reportáž byla natočena při průjezdu Ebicyklu Vsetínem.

Momentka z cesty – sraz před hlavním sklépkem Ebicyklu u Jury Cába v Blatnici pod svatým Antonínkem.

40. ročník Ebicyklu měl název Matenův anděl a konal se jako memoriál Ebicyklisty Alexandra Pravdy alias Matena, slovenského astronoma a skvělého a vždy usměvavého člověka, který se v loňském roce odebral do hvězdářského nebe.

Účastníci spanilé jízdy Ebicyklu zakončili ročník 2023 na hvězdárně ve Ždánicích.