Den a noc splněných astrofotografických přání

/ 12.05.2024 /

Když těsně před polednem dne 1. září 1859 spatřili angličtí amatérští astronomové Richard Christopher Carrington a Richard Hodgson nezávisle na sobě nápadné zjasnění v mohutné skupině skvrn, učinili první pozorování sluneční erupce. Ze Slunce se tehdy oddělil ohromný oblak sluneční plasmy a následujícího dne prakticky přestalo existovat magnetické pole Země. Jasné polární záře se objevily i v místech, kde zpravidla nikdy nebývají – v severní Austrálii, v Karibiku, na Havaji…

Jasného vzplanutí ve skupině skvrn stejně rozsáhlé, jako byla ta Carringtonova si všiml 10. května 2024 dopoledne na hvězdárně ve Ždánicích i Karel Trutnovský, odběhl rychle pro foťák a doufal, že se mu v mezičase tento vzácný úkaz s jepičím životem neztratí, než se vrátí zpátky do pozorovatelny. Měl však veliké štěstí a tuto erupci se mu povedlo pomocí dalekohledu Lunt LS100MT zaznamenat.

 

Skupina skvrn, ve které vznikla erupce, byla velice rozsáhlá a bez problému byla vidět i volným okem přes svářečské sklo. Ve slunečním H-alfa dalekohledu, přes který byla pořízena i tato fotografie, byla kromě jasného místa erupce patrná též nádherná protuberance tančící na okraji slunečního disku.

 

Po konzultaci s Vlastou Feikem z ondřejovské Sluneční patroly Astronomického ústavu AVČR jsme zjistili, že se jednalo o poměrně silnou erupci třídy X4, doprovázenou možným výronem koronální látky ze Slunce. Pokud by tento oblak sluneční látky zasáhl naši planetu, mohlo by to vést i ke vzniku polární záře. A protože toto nebyla první erupce, která proběhla v této aktivní sluneční oblasti, byly předpovězeny polární záře již na dnešní večer. Kosmické počasí bývá sice krajně nestálé, stejně jako počasí pozemské, štěstí nám však přálo a tak materiál vyvržený ze Slunce při jedné z předchozích erupcí doletěl k Zemi, aby se podél pozemských magnetických indukčních čar dostal až do atmosféry Země a prozářil zemskou atmosféru až do hlubokých mírných zeměpisných šířek. Celou noc se nám tak ve Ždánicích odehrávalo nad hlavou úchvatné světelné divadlo v režii Slunce a magnetosféry naší Země. Do toho občas proletěl meteor a co se počasí týče, tak to nám také vyšlo na jedničku. A tak nám i návštěvníkům, kteří onen pátek zavítali na naši hvězdárnu, začaly doslova auroální astrofotografické žně... Níže uvedené fotografie pořídil Karel Trutnovský fotoaparátem Canon EOS 450D s objektivem Samyang 8mm se zorným úhlem 160°.

 

Po setmění se z počátku chovala polární záře víceméně cudně. Ale z kopule byla díky vypnutým lampám v okolí hvězdárny proti temnému horizontu dobře patrná a návštěvníci byli nadšení.

 

Postupně záře nabývala na síle, vytvořila pěkné závěsy a asi po hodině mírně odezněla. To však nebylo zdaleka vše. Drobné plamínky záře přetrvávaly a PK index ukazoval nejvyšší možnou hodnotu – „9“.

Po půlnoci nastalo druhé dějiství a téměř celá obloha se doslova rozzářila různými barvami. Intenzitou svého světla osvítila polární záře i kopuli planetária.

 

Po chvíli nás zavolal Karel Koss z kopule před hvězdárnu. Od západního horizontu až do zenitu probíhalo totiž veliké barevné divadlo, které se velice rychle dynamicky měnilo. Polární záře tančila.

 

Světelné sloupy nad severozápadem zfialověly a od západu k východu se vytvořil červený auroální oblouk. Občas se krátce objevovaly i polštáře bílého světla.

 

Celá hvězdárna jakoby plála fialovým plamenem s občasnými bílými obláčky.

 

Pohled na jihozápad do souhvězdí Lva.

Kousek na jih od nadhlavníku se na nebi vytvořila i pěkná mašlička, hvězdička, nebo uzlík, chcete-li. Kosmické částice pršely přímo na nás.

 

V závěrečné fázi druhého dějiství vypadala ždánická hvězdárna jako z jiného světa.

 

Poslední třetí dějiství této polární záře se odehrálo nad ránem před svítáním. Od horizontu až do zenitu se klenula ohromná červeno-fialová opona a její jednotlivé světelné sloupy pomalu plynuly od západu k východu. Za tímto představením jsme se přesunuli na parkovistě k hájence u vjezdu do lesa na Strážovice, odkud je pěkný výhled a odkrytý celý severní horizont.

 

Průběh celé polární záře v noci z 10. na 11. května 2024 si můžete prohlédnout na následujícím videu: https://youtu.be/t7CzqIJRRn0.


« zpět