Co nového v astronomii, aneb ohlédnutí za rokem 2023

/ 11.11.2024 /

Sluneční aktivita postupně roste a na Slunci se častěji objevují poměrně silné erupce, občas doprovázené i polárními zářemi. Dne 5. listopadu 2023 se objevila nad domovskou hvězdárnou Ladislava Šmelcera ve Valašském Meziříčí překrásná červená polární záře, kterou zaznamenala i jejich webová kamera. Polární záře jsou na jednu stranu překrásnou podívanou na nebi, nicméně mohou znamenat i určité nebezpečí pro některé naše technologie. Na hvězdárně ve Valašském Meziříčí se studiu Slunce věnují velice důkladně a podle množství slunečních skvrn, které jsou nejnápadnějším projevem sluneční aktivity, odhadují, že maximum sluneční aktivity nastane v roce 2025. Právě v současném a nastávajícím období tedy máme solidní šanci spatřit polární záře – barevné divadlo na nebi v režii Slunce a magnetosféry naší Země. Současná aktivita Slunce je dokonce větší, než byla dříve publikovaná dlouhodobá předpověď. I v minulosti samozřejmě docházelo k velkým slunečním erupcím, dokonce i mnohem větším, než zaznamenáváme v poslední době. Podle studia koncentrací izotopu uhlíku 14C a následné analýzy izotopu beryllia 10Be bylo zjištěno, že k velkým erupcím mělo dojít v letech 774 – 775 n. l. a také v letech 993 n. l., 660 př. n. l., 5259 př. n. l. a 7176 př. n. l. Tyto erupce se nazývají Miyakeho události. Ovšem bezprecedentní událost proběhla zřejmě v roce 14 373 př. n. l. a potvrzená také analýzou ledu z grónského vrzu GRIP. Tato Miyakeho událost měla být asi desetkrát silnější než pověstná Carringtonova geomagnetická bouře z roku 1859 a pokud by něco takového nastalo dnes, její důsledky pro naši technologickou společnost by byly zřejmě katastrofální. Nicméně i v současné době, přestože na Slunci nedochází zdaleka k tak extrémním erupcím jaké odhalil výzkum Fusa Miyakeho z Nagojské univerzity, Slunce zřejmě ovlivňuje naše technologická zařízení a jak ukázal Michal Švanda z ASÚ AV ČR, existuje určitá korelace mezi poruchami v elektrické rozvodné síti v naší republice a sluneční aktivitou.

Další věcí, která by nás na planetě Zemi mohla nepříjemně ovlivnit z kosmu jsou blízkozemní planetky. Velmi těsný byl například průlet asteroidu s rozměrem kolem 3,5 – 8,5 metru dne 26. ledna 2023, jen asi 3600 km nad povrchem Země. Další asi 60 metrů velké těleso proletělo kolem Země 13. července 2023 ve vzdálenosti 97 000 km. Dnes mají astronomové pod kontrolou křížiče Země o velikosti asi 1 km a větší, které by zřejmě znamenaly globální katastrofu. Nicméně ESA odhaduje, že kromě toho existuje asi milion těles dostávajících se do blízkosti Země menší, než je vzdálenost Měsíce, s velikostí zhruba 30 - 100 metrů, z nichž 98,9% zatím nebylo objeveno. Takto velké těleso sice globální katastrofu nezpůsobí, stále by však znamenalo katastrofu lokálního charakteru, podobné Tunguzské události. V roce 2023 bylo viditelných také několik pěkných komet, z nichž nejkrásnější byla asi kometa C/2022 E3 (ZTF – Zwicky transient facitity), fotografovaná mimo jiné i z naší hvězdárny ve Ždánicích. Ovšem vzhledem k tomu, že komet naštěstí není mnoho, je pravděpodobnost srážky Země s kometou naprosto minimální.

V roce 2023 nebylo také bez zajímavosti pozorování prstence kolem planetky Chariklo vesmírným Webbovým dalekohledem. Je až neuvěřitelné, že kromě měsíčků mohou mít tak malá tělesa, jako planetky také prstence a že se zde tyto prstence udrží. Tento prstenec byl již dříve objeven při pozorování zákrytu vzdálené hvězdy touto planetkou. Vesmírnému dalekohledu se však povedlo zjistit také chemické složení prstence a ukázalo se, že jeho součást tvoří mimo jiné i vodní led. Jiná planetka jménem Leona zase v roce 2023 zakryla hvězdu Betelgeuze v souhvězdí Oriona, čímž tento mýtický nebeský lovec přišel na několik sekund o své levé rameno. Betelgeuze je velice zajímavá hvězda, červený veleobr na samém sklonku svého hvězdného života a astronomové takto získali informace nejen o planetce, ale i o hustotních vrstvách samotné hvězdy. Dalším objektem zájmu vědců byla v roce 2023 planetka Dinkinesh, kterou na své několikaleté cestě k Trojanům Jupitera navštívila kosmická sonda Lucy. Tato planetka o průměru zhruba 700 metrů má svůj měsíček o průměru asi 220 metrů. Ukazuje se, že mnoho planetek má své malé měsíčky a Dinkinesh není žádnou výjimkou.

V dubnu 2023 se také na svou pouť k Jupiteru vydala kosmická sonda Juice, která by se časem měla dokonce stát i družicí největšího měsíce ve Sluneční soustavě – Ganymeda. Na Ganymedu byly zjištěny časté řetízky kráterů, které svědčí o skutečnosti, že na něj dopadají vícenásobná tělesa. Že by planetky se svými malými měsíčky?

Další zajímavé pozorování vesmírného dalekohledu Jamesse Webba se týkalo mezihvězdného molekulárního oblaku Chameleon I vzdáleného 630 světelných let. Ve spektru této mlhoviny byly zjištěny atomy uhlíku, vodíku, kyslíku a síry, ale též složitější molekuly jako voda, oxid uhličitý, karbonylsulfid, čpavek, metan, etanol a metanol, čili základní kameny potřebné pro vznik nějaké formy života. Kdysi zřejmě takto vypadala i mlhovina ze které se zformovala naše Sluneční soustava a zdá se, že se jedná o celkem běžné procesy doprovázející tvorbu hvězd v naší Galaxii. Webbův teleskop se rovněž v roce 2023 věnoval pozorování protoplanetárního disku u hvězdy AU Mic, kde zřejmě právě dochází k tvorbě nových planet. Ovšem hvězda AU Mic patří do třídy hvězd nazývané „červení trpaslíci“. Tyto hvězdy bývají velice aktivní a erupce na těchto hvězdách jsou extrémně silné a tak život zde pravděpodobně vzniknout nemůže.

Na závěr se Ladislav Šmelcer věnoval meteorologickým pozorováním na své domovské valašskomeziříčské hvězdárně. Průměrné teploty od 60. let minulého století sice vytrvale pomalu rostou, ovšem v tomto případě může mít vliv kromě trendu globálního oteplování planety také rozrůstající se zástavba v okolí hvězdárny na které se měření provádí. Z naměřených dat se také jeví, že srážek sice dlouhodobě postupně ubývá, nicméně ve stále větší míře se v poslední době projevují extrémní projevy počasí například s krátkodobým velkým úhrnem srážek. V roce 2023 byl srážkově extrémně bohatý měsíc srpen.

Jak kdysi pravil brněnské silák a lamželezo Frata Kocourek – „Jo jo, pořád se něco děje“. A o astronomii to platí obzvláště, jak nás ve své mimořádné přednášce přesvědčil odborný pracovník hvězdárny ve Valašském Meziříčí a nadšený Ebicyklista Ladislav Šmelcer.

V úvodu svého velice zajímavého povídání nám Ladislav Šmelcer ukázal obrázky jasné polární záře pořízené  v listopadu 2023 z hvězdárny ve Valašském Meziříčí.

Přednáška se uskutečnila jako součást Reje spanilé jízdy Ebicyklu, který na ždánické hvězdárně proběhl o nadcházejícím víkendu. Přednášky se proto zúčastnilo kromě zájemců z řad široké veřejnosti také několik Ebicyklistů.

Součástí pořadu bylo též pozorování měsíčního srpku a planety Saturn.

Skvělý astronom a Ebicyklista Ladislav Šmelcer na hvězdárně ve Ždánicích.