Cena Ladislava Schmida pro dva pozorovatele z hvězdárny ve Ždánicích

/ 20.10.2024 /

V sobotu 19. a v neděli 20. října proběhl ve Fyzikálním ústavu AV ČR v Praze na Slovance seminář u příležitosti stého výročí založení tří sekcí České astronomické společnosti „100 let splečně“. Jednalo se o Sluneční sekci, Společnost pro meziplanetární hmotu (SMPH) a Sekci proměnných hvězd a exoplanet (SPHE). O neformální příspěvek za SMPH se v sobotu večer postarala i naše ždánická hvězdárna, která však současně dlouhodobě spolupracuje kromě SMPH také se Sluneční sekcí ČAS a věnuje se systematickému zakreslování sluneční fotosféry.

Zakreslování sluneční fotosféry je nejdéle běžícím experimentem ve vědě jako takové. I když se s touto systematickou činností začalo již někdy před čtyřmi sty lety, má tato metoda pozorování své místo i v dnešní době a to navzdory například i modernímu výzkumu Slunce pomocí kosmických observatoří. Ruční kresba totiž tvoří výjimečně dlouhou řadu dat vytvořenou stejnou metodou, při které zkušený pozorovatel dokáže zachytit i velmi jemné detaily ve fotosféře a kresba má stále stejný formát. Jednotlivá samostatná kresba samozřejmě nic neznamená, ale její význam spočívá zejména ve statistickém zpracování všech pozorování, přičemž existuje snaha získávat, zpracovávat a digitalizovat i různá starší pozorování z různých zdrojů. I takto se tedy tvoří jeden střípek do celkové mozaiky vědeckého obrazu našeho Slunce.

Martina Pavelková, vedoucí Sluneční sekce ČAS.

Graf z prezentace Martiny Pavelkové ukazující změny sluneční aktivity na základě pozorování prováděných klasickou metodou ručních zákresů sluneční fotosféry. Sluneční patrola pracující na ASÚ Ondřejov pod Sluneční sekcí ČAS spravuje síť pozorovatelů ČESLOPOL, jejíž součástí je i naše hvězdárna ve Ždánicích. Každý měsíc vydává také Sluneční sekce ČAS poměrně obsáhlý report shrnující výsledky všech pozorování s jmenovitým uvedením všech pozorovatelů. To je velice pozoruhodné, protože když se například některému z našich šikovných kroužkařů povede vytvořit pěknou kresbu Slunce, může se po příslušném předzpracování jeho jméno objevit i v opravdovém vědeckém článku!

Graf z prezentace Martiny Pavelkové o významu pozorování Slunce metodou zákresů. Tento graf dlouhodobých změn sluneční aktivity je převzat z projektu SILSO (Royal Observatory of Belgium). I do tohoto projektu posíláme ze ždánické hvězdárny výsledky našich pozorování.

Bronzovou cenu Ladislava Schmida pro Karla Trutnovského za 500 kreseb a dřevěnou cenu Ladislava Schmida pro Petra Hykše za 100 kreseb předal Vlastimil Feik, správce sítě ČESLOPOL a pilný tvůrce pravidelných reportů o aktivitě Slunce. Obě ceny, v zastoupení i za Petra Hykše, převzal Karel Trutnovský.

Součástí ceny je kromě plakety též certifikát.

Součástí semináře ke stému výročí tří sekcí ČAS byla též návštěva Národního technického muzea v Praze a prohlídka jeho expozice s astronomickými a geodetickými přístroji. Toto je například unikátní koronograf, který se teprve nedávno dostal do expozice.

Páteř astronomické expozice tvoří překrásné historické mosazné astronomické a geodetické přístroje. Firmy, které dříve působily na našem území, jako například Srb a Štys, nebo továrna bratří Fričů vyráběla vskutku technicky dokonalá umělecká díla. Návštěva této expozice určítě stojí za to.

Dvojitý astrofotografický dalekohled od legendární dvojice stavitelů dalekohledů Viléma Gajdůška a Františka Kozelského.

(Mimochodem, hvězdárna ve Ždánicích byla jejich první velkou zakázkou, avšak jediné co se ve Ždánicích do dnešních dnů zachovalo je korpus speciálního zařízení na pozorování Slunce – tzv. heliostatu. Na obnově heliostatu se v současné době pracuje a návštěvníci se již v brzké době budou moci těšit na živý obraz naší nejbližší hvězdy zobrazený přímo ve foyer naší ždánické hvězdárny.)