Astronomie v poušti Atacama

/ 30.03.2023 /

Zdeněk Bardon sám sebe označuje jako „bačkorového astronoma“. Má totiž tak maličkou observatoř, že se mu tam kromě dalekohledu vejde už jenom kocour a tak se všechno musí řídit na dálku „po drátech“, tedy od bačkor… Jeho profesi, zavádění průmyslových automatických výrobních linek, se mu podařilo spojit s jeho koníčkem, astronomií a tak se dostal i k automatizaci velkých astronomických dalekohledů. Mimo jiné, jeho firma ProjectSoft robotizovala také univerzitní kopuli na naší ždánické hvězdárně.

Kromě toho je Zdeněk Bardon rovněž excelentním astrofotografem, jedním z nejlepších na světě a tak i jeho přednáška, při které nás pozval na Evropskou jižní observatoř (ESO), byla nejen zajímavá, ale i plná překrásných astronomických fotografií. ESO je největší observatoř světa, situovaná v Chile v pouští Atacama, kde panuje extrémní sucho. Například na observatoři na vrchu La Silla, která je součástí ESO, je vlhkost vzduchu jen 2%! To je naprosto extrémní hodnota, která vede u lidí k různým zdravotním potížím, ale pro astronomická pozorování znamená excelentní podmínky. Na observatoř samotnou se nemůže dostat jen tak někdo, bránu do hor může projet jen ten, kdo má speciální povolení. Na kopci La Silla se pak nachází spousta kopulí a dalekohledů. Některé patří přímo ESO, ale spousta z nich jsou také národními teleskopy různých zemí. Pozorovací podmínky jsou zde prakticky dokonalé. Z 365 dní v roce je zde 300 jasných nocí a Mléčná dráha zde za bezměsíčných nocí vrhá stín! Velice často je na La Silla vidět tzv. zodiakální světlo, v podstatě rozptýlený prachový prstenec Slunce v rovině ekliptiky, které se ze střední Evropy pozoruje jen velice těžko. Není výjimkou, že v antisolárním bodě můžete na obloze dokonce vyfotografovat i tzv. protisvit! Zdeňkovi Bardonovi se na ESO podařilo vyfotografovat i tzv. červené skřítky, což jsou blesky u velikých vzdálených bouří nad Argentinou, které směřují vzhůru do stratosféry. A spolu s červenými skřítky se na astrofotografiích zobrazilo i airglow, velice subtilní světlo vyzařované samotnou atmosférou naší planety. Atmosféra je zde tak úžasně čistá a průzračná, že dohlednost zde bývá bez problému kolem 500 kilometrů! A protože se na La Silla nacházíme hluboko na jižní polokouli, je zde vidět Orion netypicky „hlavou dolů“… Zdeněk Bardon je i člověk štěstěny, protože se mu zde povedlo na vlastní oči spatřit i velmi jasný bolid, který na okamžik změnil noc v den! Hvězdná velikost tohoto bolidu byla asi -20mag! Málokterý astronom kdekoliv na světě něco takového sám zažil.

První velký dalekohled, který Zdeněk Bardon robotizoval byl Perkův ondřejovský dvoumetr. V roce 2012 pak automatizoval na La Silla dánský 1,5 metrový dalekohled. Výsledek je, že dnes u tohoto dalekohledu nikdo není, vše se ovládá na dálku z Ondřejova, nebo z Brna. Mimochodem, tento dánský dalekohled je vybaven zobrazovacím čipem třídy A0, což je naprostá světová top kvalita, čemuž odpovídá i jeho cena. Dalším přístrojem robotizovaným na La Silla českou firmou Zdeňka Bardona byl dalekohled ESO o průměru 152 cm, který dnes rovněž používají na dálku i naši astronomové.

Kromě oblohy nám Zdeněk Bardon ukázal i faunu na La Silla – pavouka tarantuli, která se mu v noci zabydlela pod kufříkem, lamy guanako, činčily, chilskou lišku a chilského kondora.

Protože Zdeněk Bardon je fotoambasadorem ESO, ukázal nám život astronomů v ještě drsnějším přírodním prostředí, na největším současném dalekohledu světa VLT na hoře Paranal. Dokonce zde měl možnost pořídit jedinečné propagační noční astrofotografie přímo během pozorvání, z budovy jednoho z osmimetrových obřích teleskopů s rozsvícenými lasery systému adaptivní optiky. A zavedl nás navíc i na staveniště budoucího největšího dalekohledu světa, čtyřicetimetrového ELT na hoře Armazones. Do kopule tohoto vesmírného oka by se v pohodě vešel celý fotbalový stadion! ESO se nachází v seismicky aktivní oblasti a tak konstrukce všech těchto obřích dalekohledů musí počítat s otřesy a zemětřeseními. Prohlédli jsme si naprosto unikátní technická řešení uchycení zrcadel na VLT, nebo uložení celé budovy budoucího teleskopu ELT na velikých pryžových koulích.

Bylo toho velice mnoho, co nám Zdeněk Bardon sdělil a jeho zážitky zdaleka přesahují rámec tohoto článku. Povídání bylo velice krásné a srdečné, Zdeněk Bardon je prostě Srdcař.

Přednáška Zdeňka Bardona přilákala plný sál návštěvníků. Přednášku doprovázely fantastické obrazy hvězdné oblohy i dalekohledů ESO.

Zdeněk Bardon sjezdil celý svět, ale ve Ždánicích byl úplně poprvé.

Součástí vystoupení Zdeňka Bardona ve Ždánicích bylo rovněž představení jeho výstavy „ESO očima fotoambasadora ESO“.

Výstava „ESO očima fotoambasadora ESO“:

Kromě výstavních panelů si mohou návštěvníci prohlédnout rovněž knihu Zdeňka Bardona plnou jeho překrásných fotografií "Bačkorový astronom na cestách za tmou". Výstava bude dostupná do konce května.