Astronomie lidstvu

/ 27.03.2022 /

Příspěvek astronomů pro nás pro všechny je bohatší, než si běžně uvědomujme a astronomie má lidstvu stále co nabídnout. Obloha nás fascinovala už od chvíle, kdy jsme se stali lidmi. Už v dobách nejstarších získávali lidé, kteří sledovali oblohu, poznatky předstihující ostatní obory vědy a tak se astronomie stala nejstarší vědou. Nástěnné malby s vyobrazením hvězd v jeskyni Lascaux pochází z doby až 15 000 let před naším letopočtem a nejstarší astronomické památky sahají do doby asi 10 000 let př. n. l.  Nejstarší záznamy o astronomickém pozorování pochází z období kolem roku 4 000 př. n. l. Přibližně v roce 2000 př. n. l. vznikl ve starověkém Egyptě první kalendář, díky kterému bylo možné předpovídat životně důležité pravidelné záplavy Nilu a vybírat daně. Astronomie se rozvíjela na mnoha místech světa, například ve staré Číně, ale i v Evropě (planisféru „disk z Nebry“ z doby 2100 – 1700 př. n. l. je možné zdarma shlédnout v Britském muzeu). Avšak obrovského rozkvětu dosáhla královna věd astronomie v antickém světě, zejména ve starém Řecku. Vzpomeňme alespoň jména Pythagoras, Thalés z Milétu, Aristotelés, Aristarchos ze Samu, Eratosthenés z Kyrény, Hipparchos, nebo Ptolemaios. Po staletí byla věda astronomie spjata s astrologií. Astronomie řešila pohyby nebeských těles a astrologie se snažila o jejich výklad s osudy lidí. Vztahu astronomie a astrologie se věnoval i Johannes Kepler. Astrologii příliš neuznával. Astronomové by si však bez této, jak říkal Kepler „bláznivé dcery“ nevydělali a astrologie tak sloužila astronomům k obživě. Za samostatnou přírodní vědu začala být astronomie považovaná od poloviny 17. století. Pokud se týká renesanční astronomie, nesmíme dále zapomenout na průlomová díla Mikuláše Koperníka (heliocentrický systém), Tadeáše Hájka z Hájku a Tychona Brahe (prolomili myšlenku neměnného nebe), papeže Řehoře XIII (reforma kalendáře), Thomase Harriota a Galilea Galileiho (astronomické využití dalekohledu), Ole Rømera (určení rychlosti světla) a Isaaca Newtona (gravitační zákon). V novější historii došlo díky astronomii k vylepšení technologie fotografie a Albert Einstein popsal teorii relativity, kterou řešil především určité astronomické problémy. Bez těchto znalostí by dnes například nemohly správně pracovat navigační satelity, které navíc fungují také jako celosvětový časový etalon. A protože například veškeré bezhotovostní finanční transakce musí být časově synchronizovány, lze říci, že bez Einsteina, potažmo astronomie, byste si dnes nekoupili ani rohlík v obchoďáku. V roce 1979 bylo na observatoři na Kitt Peaku v USA poprvé využito CCD prvku jako detektoru. Dnes jsou polovodičové zobrazovací CCD/CMOS čipy využívány prakticky ve všech digitálních fotoaparátech, kamerách a mobilech. Vzpomeňte si na to až si budete prohlížet obrázky z dovolené. Anebo technologie Wifi. Víte, že základy této technologie sahají až do začátku 70. let 20. století, kdy Norman Abramson sestavil pro astronomické observatoře na Havaji první síť pro bezdrátovou počítačovou komunikaci ALOHAnet? Další příspěvek k rozvoji této technologie přidali v roce 1977 radioastronomové, když popsali způsob, jak na svých snímcích eliminovat rušivý rádiový šum a díky tomu všemu mohl být nakonec v roce 1996 sestaven standardní protokol IEEE 802.11, který dnes využívá Wifi, prostřednictvím které se všichni velmi často a s oblibou připojujeme k internetu. Poslední oblastí, kterou ve své přednášce doc. Miloslav Zejda zmínil, byly metody zpracování obrovského množství dat – tzv. „Big data“. Dnešní špičkové astronomické přístroje využívají zobrazovací čipy s velikostí až 3,2 gigapixelů a získávají tak opravdu veliké množství dat. Hovoříme o petabytové astronomii. Tato data je potřeba nejen ukládat a zálohovat, ale též zpracovávat, pokud možno v reálném čase… Zpracování obrazu, vyvinuté původně pro astronomické účely, se dnes využívá v medicíně (magnetická rezonance), u policie (rychlé skenery) a v mnoha dalších oblastech. Díky astronomům byly vyvinuty metody sdílených výpočtů, kdy si na váš počítač můžete nainstalovat speciální šetřič, který ve volném čase využívá kapacitu procesoru k řešení nějakého vědeckého problému. Od konce 90. let využíval princip distribuovaného výpočtu legendární projekt SETI@home (vědecké hledání mimozemské inteligence), ale od té doby vznikly různé další projekty využívající sdílených výpočtů dobrovolníků a hovoříme o tzv. „Citizen science“. Kdokoliv se tak může zapojit do vědeckého výzkumu, zdaleka nikoliv jen astronomického.

I když se to na první pohled nezdá, astronomie vždy měla a dodnes má pro lidstvo klíčový význam. Přestože se jedná o základní výzkum, moudří lidé tohoto světa investují do nákladných obřích astronomických dalekohledů, kosmických technologií anebo urychlovačů, protože ví, že se jim vynaložené investice bohatě vrátí. Avšak největším darem astronomie lidstvu je zřejmě analytické myšlení. Člověk od nepaměti hledá zákonitosti přírody a na základě pozorování předvídá nové skutečnosti. Astronomie učí člověka pokoře a sehrála nezastupitelnou roli při objevování, jak vypadá a funguje svět ve kterém žijeme a jaké je vlastně naše místo ve vesmíru.

Přednáška byla neobyčejně zajímavá a plná nečekaných souvislostí.

Doc. RNDr. Miloslav Zejda, Ph.D. na ždánické hvězdárně.

Základní moto přednášky.