Astronomie Aztéků a Mayů

/ 26.09.2023 /

Když se řekne Mayové a Aztékové, běžnému člověku se asi vybaví jenom souvislost s jejich nevyplněnými předpověďmi konce světa. Ale to by bylo hodně laciné. Tito lidé vybudovali civilizaci srovnatelnou s ostatními velkými civilizacemi na naší planetě a skutečnost je samozřejmě mnohem zajímavější. Mezoamerické kultury se rozvíjely v době, kdy zde v Evropě vládl temný středověk. Na území dnešního Mexika, vzkvétaly civilizace, které tehdy v mnohém předčily tu naši.

Na území poloostrova Yucatán a v přilehlých oblastech se nejprve po staletí rozvíjela civilizace Mayů. Později, před příchodem Španělů navázali na civilizaci Mayů Aztékové, kteří žili především ve třech velkých městech v oblasti dnešního hlavního města Mexika. Když se řekne Tenochtitlán, Tlacopán, Teotihuakán, Chichén Itzá, nebo Palenque, voní tyto názvy exotikou a tajemnem. Snad si představíme i stupňovou pyramidu, po které leze okřídlený had vržený slunečním stínem…

Mayové a Aztékové prováděli svá astronomická pozorování pouze očima, ale co je důležité, tato svá pozorování dokázali zapisovat. Bohužel, po příchodu španělských kolonistů byla drtivá většina jejich zápisů spálena s výjimkou pouhých tří textů, z nichž asi nejznámější je tzv. „Drážďanský kodex“. Další záznamy můžeme pak číst na zdech jejich chrámů a pyramid. Dozvídáme se například, že Mayové měli důmyslný způsob zapisování číslic, který umožňuje i jednoduché matematické operace a znali nulu! Nulu tedy používali mnohem dříve než my v Evropě. Dokázali předvídat zatmění Měsíce a zřejmě i zatmění Slunce, což není vůbec jednoduché. Existují také záznamy o kouřící hvězdě, zřejmě se jednalo o kometu a mayští astronomové také sledovali hvězdy a planety, z nichž zdaleka největší význam měla Venuše. Přesně zaznamenávali její polohu na nebi a věřili v její hluboký vliv na dění na Zemi. K měření poloh nebeských těles používali jednoduché měřické pomůcky podobné Jakubově holi. Ovšem polohy Venuše ani zatmění by nebylo možné předpovídat, kdyby si nesestavili velice důmyslný kalendář. Měření času bylo hlavní povinností tehdejších astronomů. Mayský kalendář byl cyklický a souběžně se v něm odehrávalo několik cyklů. Tyto cykly byly spojeny s různými bohy a kosmickými událostmi. Konec jednoho cyklu, nebo souběhu cyklů obecně neznamenal konec světa, ale začátek dalšího cyklického časového období. Jedním základem pro počítání času byl pohyb Venuše po obloze. Dalším byl sluneční cyklus, který sloužil pro občanské záležitosti a duchovní kalendář byl zase založený na pozorování pohybu Měsíce. Sluneční kalendář se svojí podstatou blížil našemu Juliánskému kalendáři. Obsahoval období 365 dní, sestával však z 19 měsíců, ze kterých 18 mělo 20 dní a poslední měsíc jen 5 dní. Vzhledem k tomu, že mayská matematika neznala desetinná místa, řešili nesrovnalosti pozorované v pohybu nebeských těles přestupnými dny, podobně jako tomu bylo u nás v Evropě při přechodu z Juliánského na Gregoriánský kalendář.

Maye a Aztéky příliš nezajímala samotná podstata vesmíru. Podobně jako jiné kultury věřili ve svou vlastní mýtickou podstatu světa a jejich astronomové sledovali především kalendáriové okamžiky a zajímali se také o případné souvislosti událostí na Zemi s děním na nebi. Ale nikdy se nesnažili vědecky popsat, jak vesmír skutečně vypadá a jak funguje, prostě nevynalezli vědu.

Je zajímavé uvědomit si, jak odlišný způsob poznání měli lidé, kteří si s naší civilizací nemohli vyměnit vůbec žádnou informaci. Dívali se přitom na stejné hvězdy a pozorovali pohyby stejných planet, přesto byl jejich náhled na vesmír jiný než náš. Ale co máme všichni obyvatelé naší planety společné je fascinace vesmírem.

Přednáška Ivo Míčka vzbudila značný zájem, o čemž svědčí množství rezervací v sále planetária.

Pro Maye i Aztéky měla zásadní význam Venuše. Není divu. Po Slunci a Měsíci je to třetí nejjasnější těleso na nebi a vůbec nejjasnější, které vypadá jako hvězda. Právě Venuši proto tyto předkolumbovské civilizace přisuzovali veliký význam. Na této mayské stéle je Venuše zobrazena symbolem zářícího proškrtnutého čtverce.

Ivo Míček měl možnost navštívit Mexiko a tři týdny cestovat po památkách mezoamerických civilizací. Jeho nadšení z astronomických i dalších památek v této oblasti bylo patrné v každé chvíli, je to prostě srdcař. Součástí přednášky byla rovněž fulldomová projekce filmu „Bohové a hvězdy starých Mayů“.

Ivo Míček na hvězdárně ve Ždánicích. Moc mu děkujeme za zajímavé povídání!