Astroléto 2020 na ždánické hvězdárně

/ 19.09.2020 /

Úplněk nebo ne? 4. července 2020 zjistil Petr Hykš azimut východu Měsíce, porovnal ho s předchozími pozorováními a vyšlo mu, že by mohl vycházet poblíž Stražovjáku. Měsíc vycházel ještě před západem Slunce a zdálo se, že už nastal úplněk. Do plných 100 % však Měsíc dorostl až následujícího dne, v neděli 5. července ráno. Jupiter vycházel nad obzor se zpožděním asi 40 minut vzhledem k východu Měsíce a asi po 15 minutách jej následoval také Saturn. Svým svitem nás tato tělesa provázela po zbytek noci. Byla to moc pěkné podívaná.

Symbolem léta je Slunce. V roce 2020 se však nachází v hlubokém minimu své aktivity a jen tu a tam se v jeho fotosféře objevuje nějaká ta drobná skvrnka. Je to dobře patrné ze zákresů fotosféry, které se na hvězdárně ve Ždánicích pořizují od začátku června. Chromosféra ale nezklame nikdy. Na okraji slunečního disku po celé léto tančily výtrysky zvané protuberance a celá fotosféra se jevila jako hladina rozbouřeného moře. Fotografie protuberancí pořídil Karel Trutnovský 5. a 31. července 2020.

V první polovině noci z 5.na 6. července 2020 rozzářila oblohu nad Ždánicemi nádherná mezosférická "noční svítící" oblačnost. U rozsáhlých mezosférických oblaků by se dalo čekat, že dalšího rána před východem Slunce, kdy bude Slunce zase ve vhodné pozici, se oblaka znovu rozsvítí ve stejné parádě. Ačkoliv rozdíl mezi oběma pozorováními činil pouze tři hodiny, nestalo se tak. Vidět byla jen poměrně nevýrazná oblaka nízko nad severním až severovýchodním horizontem. O kousek dál na východ vycházela v půl třetí kometa C/2020 T3 (NEOWISE). Jako první se nad horizontem objevil kometární ohon a teprve potom jádro komety. Samotný ohon spíše připomínal reflektor namířený do nebe z nějakého vzdáleného, na světelné znečištění příliš nehledícího města. Později se nad obzor vyhouplo i jasné jádro komety. Panorama ždánické hvězdárny s kometou vyfotografoval Petr Hykš z kraje pole naproti křížku, z nejvyššího bodu silnice mezi Archlebovem a Ždánicemi. 
 

Jak napsal Petr Hykš - dny, kdy kometa postupně vychází nad obzor, jsou pryč. Vcelku mne mrzí, že tato jasná kometa je již cirkumpolární, a že za celý den u nás nevychází ani nezapadá pod obzor. Byla by to úchvatná podívaná. Ráno 10. července byla kometa jasně patrná i pouhým okem, včetně ohonu. Když jsem o půl třetí dorazil na stanoviště, nízko nad severním obzorem byla pod kometou patrná jemná, mlhavá záře, která se na fotografiích proměnila v mezosférické červánky. Kolem třetí hodiny oblačnost postupně sílila a Slunce stoupající nad obzor odhalovalo stále výše položené partie oblaků. Jakoby se šplhaly ke kometě. Bláznivý rok, když při focení jasné komety doufáme, že nám oblohu nezatáhne příliš jasná mezosférická oblačnost. Na fotografiích je patrná i tmavá oblačnost z troposféry. Na temném horizontu jasně září kostel v nedalekých Lovčicích. 

Kometa C/2020 T3 (NEOWISE) byla v polovině července natolik jasná, že byla vidět očima i z Brna! Na přesvětlené obloze, na které jen zřídkakdy můžete spatřit Mléčnou dráhu, byla patrná kousek nad severním obzorem jako mlhavá čárka. Snímky pořídil Karel Trutnovský nedaleko parku Lužánky s odstupem jednoho dne a ukazují posun komety mezi hvězdami mezi 13. – 14. červencem 2020.

Kometa nad Ždánicemi, jak ji zachytil Petr Hykš 14. července 2020 v 22:34 hodin. S příchodem studené fronty se nám v polovině července pohled na kometu zatáhl. Mohli jsme se však těšit, že jakmile se znovu vyjasní, stane se pro nás kometa zase o něco dostupnější. Kometa se totiž postupně přesouvala z ranní oblohy spíše na oblohu večerní, kdy vystoupala výše nad obzor.

S ohledem na předpověď počasí proběhlo 22. července 2020 od 22:00 hodin mimořádné veřejné pozorování komety Neowise. I když již pomalu začínala slábnout, nabídla velice pěknou podívanou. Protože tato kometa nebyla dobře pozorovatelná přímo ze ždánické hvězdárny, proběhlo toto pozorování z místa s odkrytým výhledem na sever, od silnice č. 54 na Strážovice před vjezdem do lesa. Na místní parkoviště se onoho večera sjelo 42 osobních automobilů plus jeden kamion a pozorování se zúčastnilo přes šedesát zájemců.

Nechejme opět promluvit Petra Hykše. Když jsme v sobotu 25. července po desáté hodině pohlédli k západnímu obzoru, právě jsme viděli zapadající měsíční srpek. Do té doby zatažená obloha se krásně vyjasnila a my jsme neodolali volání komety C/2020 F3 (NEOWISE). Nejprve jsme vytáhli před hvězdárnu triedr, ale poté, co nás kometa překvapila poměrně vysoko nad obzorem, jsme uháněli do kopule. Za celou dobu, co kometu pozorujeme, se nám naskytla první příležitost kometu nasnímat přes apochromát 120/900 v kopuli. S ohledem na Měsíc, který v dalších dnech dorůstal a vydobýval si svou nadvládu nad nocí to byla zároveň jedna z posledních příležitostí zachytit kometu ještě docela blízkou a jasnou. Náznak komety, především její ohon, byl z kopule pozorovatelný i pouhým okem. Výsledný snímek zachycující 23 minut a 12 sekund expozice je kombinací dvou snímků složených z 87 fotografií, každé po 16 sekundách při ISO:1600. Dobře patrné jsou detaily ve struktuře ohonu komety. K redukci šumu bylo využito 32 dark frames. Složeno v programu Deep Sky Stacker, upraveno v Registax a GIMP.

Tím ovšem naše pozorování nekončilo, noc byla ještě mladá. Kolem půlnoci právě přecházely nad jihem planety Jupiter a Saturn. Saturn byl tou dobou právě dvanáct dní po opozici se Sluncem, kdy byl za celý rok nejblíže Zemi a jevil se největší a nejjasnější. Cožpak jsme mohli takové krásné noci nevyužít? Nejdříve jsme namířili dalekohled na Jupiter a záhy jsme byli u vytržení. Pohled do útrob dalekohledu byl úchvatný. Atmosférické pozorovací podmínky byly v tuto noc výjimečně dobré. Nikdy předtím jsme z hvězdárny tak detailního Jupitera neviděli. Dobře patrné byly oranžové a bílé atmosférické pásy, jejich "mramorovaný" vzhled, Velká rudá skvrna a na opačné straně Jupitera právě přecházející měsíc Callisto. Oproti jasnému Jupiteru byl tak tmavý, že se zdálo, že je to spíše stín nějakého měsíce. Vedle planety byl dobře pozorovatelný také měsíc Europa (nalevo) a Io (napravo). Daleko nalevo byl měsíc Ganymed, který na snímku není. Pohled na žlutý Saturn s jeho bílými prstenci byl neméně strhující. Na snímku je patrný pás v atmosféře planety a také Cassiniho dělení - tmavá "škvíra" u vnějšího okraje prstence.

Kometa Neowise s modrým iontovým ohonem, zachycená standardní digitální zrcadlovkou na pevném stativu. Zatímco vějířovitou bílou část ohonu tvoří kousíčky ledu odrážející sluneční světlo, mechanismus svícení úzkého přímého iontového ohonu lze připodobnit ke svitu zářivky. Fotografování proběhlo 26. července 2020 za ne úplně příznivých podmínek, dírou v oblačnosti. Snímek pořídil Karel Strašil, obraz zpracoval Karel Trutnovský. Kometa se s námi pomalu loučila a v dalších dnech již výrazně slábla a navíc se horšila její geometrická poloha na obloze.

Je noc z 12. na 13. srpna 2020. Naše Zeměkoule právě prolétá nejhustšími oblastmi v řece odrobinek z komety 109P/Swift-Tuttle, která má oběžnou dobu 133 let a která kříží oběžnou dráhu Země. Že by se naše planeta s touto kometou srazila samozřejmě nehrozí, ale každoročně procházíme právě touto řekou částeček, které tato kometa zanechává na své dráze. Když tato řádově centimetrová tělíska rychlostí téměř 60 km/s vletí do zemské atmosféry, třením o vzdušný obal se ve výšce kolem 100 km nad zemí ihned vypaří, přičemž na krátkou chvilku rozsvítí okolní vzduch a my potom na zemi můžeme pozorovat světelný jev - meteor. Všechny meteory tohoto roje jakoby vylétávají z radiantu ležícím v souhvězdí Persea, a proto je nazýváme Perseidy. O něco lepší podmínky k pozorování meteorických rojů nastávají vždy nad ránem, avšak letos tou dobou bohužel poněkud rušil ubývající Měsíc. Perseidy bývají zpravidla vždy pěkná podívaná, zejména když si najdete stanoviště s dobrým výhledem na oblohu, co nejméně zasažené světelným smogem. Nejlepší je pozorovat meteory jen volnýma očima a když už nějakou tu „padající hvězdu“ zahlédnete, nezapomeňte si něco hezkého přát. Tento snímek Perseidy, neboli „Slzy svatého Vavřince“ pořídil Karel Trutnovský. 

Petr Hykš si noc padajících hvězd z 12. na 13. srpna 2020 užil pod vysílačem na kopci Babí lom, odkud se mu rovněž podařilo zvěčnit několik létavic. Pod temnou oblohou a přímo pod nějakým vysokým objektem (třeba vysílačem nebo rozhlednou) si člověk teprve uvědomí pod čím stojí a k čemu vzhlíží. Vzhlédnutím ke špici vysílače nebo rozhledny nás přepadá závrať a čím vyšší je nebo čím blíže stojíme, tím je pocit závratě intenzivnější. Podobný pocit zažíváme při pohledu z výšky k zemi, zvlášť my co máme strach z výšek. Sebemenší pohyb to obvykle jen zhoršuje. Nedejbůh, když se do budovy opře vítr a rozkmitá ji. Při pohledu na hvězdy nic takového necítíme, ani při pohybu. Zdá se, že jsou všechny stejně daleko. Ve skutečnosti jsou nepředstavitelně vysoko nad námi v různých směrech a vzdálenostech. Když si lehneme na zem a budeme dostatečně dlouho sledovat hvězdy z místa, odkud nejsou vidět žádné stromy ani žádná pozemská krajina, bude nás po nějaké době přepadat pocit, že letíme vstříc těmto hvězdám nebo že k nim padáme, protože přesně tak by takový let nebo pád vypadal. Letěli nebo padali bychom k nim celý náš život, ale hvězdy by zůstaly na svých místech. Žádnou závrať bychom necítili. Perseidy: 3x13 s, f/3.5, ISO:1600; složeno sloučením vrstev s různou průsvitností v GIMP. 

Mars je nyní na obloze nepřehlédnutelný. Jeví se jako jasná naoranžovělá hvězda. "Rudá planeta" stoupá nad obzor již kolem půl deváté a v dalších několika málo hodinách se tiše přesouvá vysoko na oblohu. Za dobrého počasí a se zatajeným dechem pak lze na povrchu planety rozlišit tmavší a světlejší oblasti a drobnou polární ledovou čepičku. Večer 13. října nastává opozice Marsu, která nám snad dovolí pozorovat povrch planety v ještě větším detailu. V roce 2018 jsme takové štěstí neměli - při tehdejší opozici právě zuřila na Marsu celoplanetární prachová bouře, která dokonale zastřela jakékoli detaily na povrchu a stala se osudnou marsovskému vozítku Oportunity. Planetu Mars zachytil Petr Hykš v noci z 12. na 13. srpna 2020. Obraz vznikl z vybraných 10 % snímků z 1,5 min dlouhého videa. Zpracováno v Autostakkert, upraveno v Registax a GIMP.