Apollo: velké plány, skromná realita

/ 04.09.2020 /

Přednáška Apollo – velké plány, skromná realita, byla volným pokračováním loňské přednášky Ing. Přibyla na naší hvězdárně, která popisovala cestu člověka na Měsíc. Projekt Apollo znamenal ohromný úspěch americké kosmonautiky a přistání člověka na povrchu Měsíce patří k vrcholným okamžikům celého lidstva. V podstatě však tento projekt končil v polovině, jeho velká část se nikdy neuskutečnila. O skutečných ambicích Apolla svědčí skutečnost, že existovala seriózně míněná nabídka hotelu Hilton na ubytování na Měsíci, které mělo být realizováno již v 70. letech 20. století!

Letů na Měsíc mělo být původně více než šest a po Apollu 17 měly následovat ještě mise Apollo 18, 19 a 20. Byla navíc projektována stavba dalších 15 těžkých nosičů Saturn V. Nicméně díky tomu, že projekt Apollo byl ukončen předčasně, nachází se dnes v expozicích mnoha amerických muzeí, nikoliv modely, ale přímo letuschopné exempláře nosných raket, kosmických lodí i lunárních modulů.

Uvažovalo se například o úpravě kosmické lodě Apollo pro pět astronautů, namísto stávajících tří. K již existujícím variantám „lehkého“ a „těžkého“ lunárního modulu měly přibýt jeho další pokročilejší generace. Na Měsíc měly být schopné dopravovat i velmi těžké náklady, nebo měly sloužit jako „přístřešek“ pro dlouhodobý pobyt astronautů. Ti měli na povrchu Měsíce přistát v jiné výsadkové variantě modulu. Nebo existoval i návrh záchranného lunárního modulu, nebo bezpilotní „nákladní“ modul vybavený jeřábem! Na povrch měl být schopen v automatickém režimu dopravit i velká lunární vozidla schopná pracovat v poloautonomním režimu. Modifikované lunární moduly se měly stát základem budoucí lunární základny.

Do vysokého stupně byly rozpracované též systémy pro detailní snímkování měsíčního povrchu. Astronauté z projektu Apollo totiž přistávali na Měsíci tak říkajíc na slepo, bez podrobných map. Pokud by se však měl průzkum Měsíce rozvíjet dlouhodobě, bez kvalitních map by to nešlo. Mapovací mise byly zrušeny v prosinci 1967.

Základní moduly kosmické lodě Apollo mohly sloužit jako základ pro velké vesmírné výzkumné stanice, nebo pro obří astronomický teleskop o průměru 120 palců! (asi 3 metry). Jediné, co nakonec bylo realizováno byla orbitální stanice Skylab, na které byl poprvé a také naposledy využit lunární modul jinde než na Měsíci.

Bylo toho mnohem více, o čem nám ve své přednášce Ing. Tomáš Přibyl vyprávěl. O skafandrech, o zajištění mobility astronautů na Měsíci, o stavbě velice výkonných raket s atomovým pohonem a o mnoha dalších zajímavých věcech, které však přesahují rozsah tohoto článku.

Jednou z klíčových věcí však bylo, že se již nikdy nepodařilo realizovat na Floridě výstavbu dalších odpalovacích ramp pro rakety Saturn V. Tyto dodatečné rampy by byly nutné pro výstavbu planetoletu s hmotností v řádu tisíců tun, který by byl schopen uskutečnit cestu mnohem dál než na Měsíc – na planetu Mars. Pokud by se všechno realizovalo podle původních plánů z poloviny šedesátých let, mohli se první lidé projít po povrchu Marsu již v roce 1984!

Ale vědci a raketoví inženýři míní a politici mění…

Ing. Tomáš Přibyl nám svým typickým strhujícím způsobem představil původní americké vize na dobývání vesmíru, jenže vše bylo nakonec úplně jinak. A tak dnes občas můžete zaslechnout: Jo, to už je dávno, to se tenkrát ještě létalo na Měsíc…

Po přednášce následovala diskuse a nám nezbývá, než se těšit na příští vystoupení Ing. Tomáše Přibyla, zajímavých témat ze světa kosmonautiky má na rozdávání.

V rámci přednášky si mohli návštěvníci také projít výstavu věnovanou Apollu. Náš přední publicista v oblasti kosmonautiky a autor mnoha knih literatury faktu Ing. Tomáš Přibyl u modelu žebříku lunárního modulu v měřítku 1:1, který na ždánickou hvězdárnu zapůjčilo Technické muzeum v Brně.